Barbora Jiříčková

1) Predstavíš sa nám trochu?

Spisovatelka, odbornice na výživu, podnikatelka. Jsem autorkou Onyx Fox, www.onyxfox.cz, kde se zabývám zdravým životním stylem a osobním rozvojem, naleznete tam ale také knihy a šperky. Pocházím ze severu Čech, z Jablonce nad Nisou, kde jsem vystudovala osmileté gymnázium. Poté jsem strávila rok v Pardubicích studiem literatury. Obor jsem ale nedokončila, protože jsem získala sportovní stipendium na Univerzitě v USA. Následující čtyři roky byly velké dobrodružství, byla jsem součástí univerzitního tenisového týmu v Oklahomě, cestovala s týmem po Spojených státech a získala bakalářský titul v oboru dietologie. Nato jsem rok vypomáhala jako nutriční terapeutka v nemocnici, ale znovu se na mě usmálo štěstí a já byla přijata na univerzitu v Long Beach v Kalifornii. Tam jsem strávila další tři roky a získala magisterský titul v oboru nutriční věda. Kromě psaní mám ráda čtení, rockovou muziku, francouzské buldočky, kreslení a stará Evropská města.

2) Máš v láske knihy, predpokladám. Povieš nám niečo o tom, čo dobrovoľne čítaš a čo ti to dalo k životu?

Miluji příběhy! Odhalování životních situací knižních hrdinů, jejich myšlení, cítění a jednání. Díky knížkám můžu být součástí mnoha příběhů. Je to jako žít více životů. Zamilovat se do více postav. Procestovat neznámé světy, ať už ty reálné či vysněné. Pohroužit se do něčí mysli a duše. A zažít při tom dobrodružství. To mám ráda. Z dřívějších let mi přirostly k srdci knihy o Alexi Riderovi, série Síla pětice, série o Artemisi Fowlovi a srdeční záležitostí pro mě je a vždycky bude Harry Potter. S ním jsem vyrůstala. Nověji mám moc ráda sérii After od Anny Todd a Cizinku od Diany Gabaldon. Co mi tedy knihy dávají k životu? Baví mě. Mohu skrz ně uniknout všední realitě, podněcují moji fantazii, rozšiřují mé vnitřní obzory a pomáhají mi prožít silné emoce.

3) Nie len čítaš, ale aj píšeš. Povieš nám niečo o tvojich knihách alebo projektoch? O čom sú, pre koho sú a prečo to všetko začalo?

Začalo to sněním, jak jinak. Nejprve se z těch snů vynořily postavy, které postupně hledaly svou cestu a vytvářely svůj příběh. Tak vznikla má první kniha Lantuin – Svítání osudu. Je určena pro mladé čtenáře, a taky pro všechny, kteří chtějí zažít dobrodružství, záhady i legraci. Pro Lantuin mám rozplánované ještě nejméně další dva díly. Moje druhá knížka se jmenuje Americké zápisky, protože její příběh je založený na skutečných událostech, na tom, co jsem zažila během svých čtyř let na univerzitě v Oklahomě. K nim plánuji napsat ještě druhý díl, který zase bude inspirován mými zážitky ze života v Kalifornii.

4) Povieš nám niečo na tému čítanie kníh? Čo si myslíš o súčasnej generácii mladých a ich vzťahu ku knihám?

Dnešní mládež je zvyklá mít všechno hned a okamžitě, jejich pozornost je čím dál kratší a velmi jim záleží na tom, jak “cool” vypadají před svými vrstevníky. Většina z nich raději tráví čas na sociálních sítích a hraním počítačových her, než aby četla knížky. Mám ale zároveň dojem, že v Česku a na Slovensku přesto existuje hodně početná skupina mladých, pro které je četba vášní. Užívají si ji a nestydí se za to, naopak! Dokonce se baví - a někteří i živí - tvorbou blogů, webů a Instagramových účtů o knížkách, což je super. Kniha je zvláštní, tajemné médium, a já věřím, že lidi nikdy nepřestane očarovávat. Vždy si najde své příznivce.

5) Aké rady by sa podľa teba naozaj hodili začínajúcim autorom?

Pokud máte pocit, že doopravdy chcete napsat knížku, že máte postavy a příběh, které by se mohly líbit i ostatním, jděte si za svým snem a tu knížku napište. Buďte svědomití. Vypilujte gramatiku. Konzultujte děj a souvislosti k někým, kdo vám může dát zpětnou vazbu. Čtěte. Dívejte se na filmy. Rozvíjejte svoji fantasii. Přemýšlejte nad svou knížkou a nad svými postavami. Sněte. A pište. Pište a postupně se zdokonalujte.

6) Posledná otázka je venovaná tak trochu genialite. Vieš napísať knihu alebo zložitejší dokument bez toho, aby sa niečo škrtalo a prepisovalo?

V takový přístup nevěřím. Kniha je dlouhé médium, kterou člověk nenapíše na jeden zátah. Jsou dny, kdy psaní jde jedna báseň a nemusí se opravovat nic, a pak jsou dny, kdy to jde hůř a pak jsou přepisy, opravy a škrtání na místě. Kniha před vydáním projde několika páry rukou, a v každé fázi je co vylepšovat. I když malá šance, že budete tak geniální, že celou knížku napíšete dokonale, vždycky je! Možné je na tomhle světě úplně všechno :)

Díky za příležitost k rozhovoru ;)