Iluze existence Pavel Sekerak Autor Vydavatel Licencia Vydanie GKBN Pavel Sekerak Greenie kniznica CC-BY-NC-ND Prvni (2019) 110001 Obsah Iluze existence 1 Obsah 2 Shledani 3 Minulost 4 Slova 5 Preziji? 6 Zivot 7 Snad 8 Touzim 9 Andel 10 Sneni 11 Kniha 12 Neunesu 13 Jen proto 14 Cesta 15 Uveznen 16 Cerna 17 Iluze existence 18 Boure 19 Cizinec 20 Listy 21 Dekuji 22 Shledani Odkryvam tajemstvi nedoctenych listu. Zmatene bloudim jejich vyznamy. Zavolam na pomoc par alchymistu. Snad pak nebude jejich smysl neznamy. Jsou psany tusi z cernych slz, za pomoci husich peruti. Pronikaji mnou skrz na skrz, dojmou me a k placi donuti. Tolik ztracenych slov, nasel jsem, aniz bych hledal. Cit ryzi jako kov, se se mnou opet shledal. Minulost Divas se skrze sklenenou tabuli, po niz stekaji kapky deste. A ptas se me svym pohledem, jestli se muzes vratit jeste. Jestli te porad miluju, zdali ti bude odpusteno. Znas me, minulost spaluju a tim je vse vyreseno. Slova Rikas, ze vsechno jsou jen slova, ze se jim neda verit. Dulezite je, jak se kdo chova, na to bych se mel pry zamerit. Budes se divit mozna, ale souhlasim s tebou plne. Podej mi tedy ruku a svez se na moji vlne. Vezmu te na mista tajna, o nichz jsi doted jen snila. Blizka i cizokrajna, jen abys mi uverila. Preziji? Toulam se svetem, se zavrenyma ocima. Moje kroky jsou, jak poezie pro mima. Snim si svuj sen a nehodlam se probudit. I kdybych mel, kvuli tomu zabloudit. Citim jak slabne, sila mych kroku. Doufam, ze budu zit, jeste par roku. Potrebuji lekare, nemocny jsem z lasky. Nevim zda to preziji, uzavrete sazky. Zivot Od chvile, v niz jsme zrozeni, spechame k tomu samemu cili. Abychom nasli misto pod zemi a svymi ostatky jej naplnili. Potrva to jen par let, nez se nase tela rozlozi. Nez uvadne lasky kvet, co zrozen byl v soulozi. Snad Prilis smutna poezie, na nedelni vecer. Bez doteku jsou jeji slova prazdna. Reklamy v zari dalkovych svetel, nerikaji nic o tom, jestli jsi stastna. Mlci i svetla poulicnich lamp. Nepromluvi chvejici se stiny. Ja marne hledam znameni, brodim se myslenkami svymi. Snad najdu te jednou, snad najdu te i vicekrat. Snad budu moci te obejmout, at pocitis jak mam te rad. Touzim Ma duse bloudi bezednou pustinou, vznasi se nad ni v beztizi. Jako lupen kvetu unasen vetrem, nez se k tobe priblizi. Do tve dlane se pak polozi, utichne vitr a zavladne klid. V tu chvili po necem zatouzim. Tim lupenem chtel bych byt. Andel Jsi oaza v pousti slibu, pramen cisty a pravdivy. Cesta prima, bez zahybu, svetlo, jez me oci spatrily. Na chvili myslel jsem si blahove, ze je to pouze fata morgana. V noci bdejici snim o domove a myslim na tebe do rana. V mych snech se na me divas, jak andel zrozeny z hvezdne zare, A ja touzim jen po jedinem. Kez mohl bych dotknout se tvoji tvare. Sneni Dobrou noc. Je to snad vsechno? Mel bys jit take spat. Ale ja budu jeste poslouchat techno, a mozna taky neco psat. Napisu par slov o tom, jak nevychazime ze svych ulit. Spat bych sel jenom tehdy, kdybych se smel k tobe tulit. Ale to je porad jenom sen, jak uz to byva vzdycky. Zitra to bude stejny den, tedy teoreticky. Opet budeme kazdy zvlast, kracet po svoji ceste. Ja budu v praci a ty, ty budes nekde ve meste. Dlouhe jsou noci bez tebe. To budu radeji i ve dne snit. Snit s tebou hezke sny, ze kterych se nechci probudit. Kniha Chtel bych si precist knihu tveho tela. Obracet stranky vlasu tvych. Poslouchat dech tvuj, co zni jako, sumeni vetru ve vetvich. Chci si te precist celou. Kazdy kousek tebe. Najit odkud se berou, v tvych ocich stripky nebe. Od prvniho velkeho pismene, po tecku na tvem malicku. Tvar se ti zbarvi cervene, kdyz oslovuji te mazlicku. Neunesu Tve rty jsou tak pekne, i kdyz jsou tva slova kruta. Necekal jsem, ze tohle reknes. Jako bys mi na dusi dala pouta. Srdce znehybneno bolesti, cas uveznen v lihu. Polibek dany pro stesti. Neunesu jeho tihu. Neunesu to pomysleni, ze prejes si byt radeji sama. Snad se to jeste zmeni, driv, nez pro me prileti vrana. Jen proto Jestli ma clovek svetu co rict, pak to pry musi udelat. Ja jsem se proto rozhodl, uz na nic vic necekat. Chci, aby to cely svet slysel, jak strasne moc te miluji. Jen proto jsem na tenhle svet prisel. Jen proto. To ti slibuji. Cesta S dopadem slz bohu, na rozpalenou zemi, ze jen snit o tobe mohu, se jednou doufam zmeni. Nad hlavou mou ve vysi, plovou tezka oblaka. Co na to rekne Nejvyssi? Pohledne na me, chudaka? Pozvednu k nebi pohled svuj. Spoleham na jeho slitovani. Vsak neco ve mne rika: Stuj! Nejistota zmrtvychvstani. Pote jiz jeho slibum neverim, pujdu vstric vsemu, co me ceka. Vydam se smele za stestim, stezkou do nedaleka. Uveznen Porad hledam neco, co ostatni uz vedi. Jejich svet je barevny, ten muj jen v stupnich sedi. Nevidim a neslysim, spise jenom doufam. Ale je to predevsim, situace hloupa. Jak se z ni dostat mam? Po lane to asi nepujde. Priciny nezkoumam, na tech uz ted nesejde. A tak jen ziram do stropu, barevnou hudbou omamen. Ocekavam potopu, uveznen pod svym korabem. Cerna Nad moji dusi je dnes zatazeno, az v dali nad oblaky slunce sviti. Byt s tebou mi neni umozneno, tak zkoumam smysl meho byti. Rozumim tvemu strachu, i ja to citim stejne. Bez ohledu jak moc to chceme, vypada to beznadejne. Cerne slzy myji moji dusi, uz ji chybi jenom cerna stuha. Kdyz oblaky se rozestoupi, na nebi zjevi se cerna duha. Iluze existence Nejsem si zcela jisty, zdali je tohle skutecne. Jestli je zivot jen prelud, rychle pred nim utecme! Na kraj sveta, nebo na zacatek, tam, kde nas nikdy nedohoni. Trochu vic basu do sluchatek, at nedopadne to jako loni. At neslysim moudra doktoru, nehlede na jejich reference. Stejne vim, ze tohle je, jen iluze existence. Boure V noci jsem videl padat hvezdu, dala mi nadeji, kterou jsem jiz vzdal. Vsude kolem hucel vitr, a v dali bylo slyset koni cval. Citis ten ohen mezi nami dvema? Nemej z bourky strach. Uvnitr te mlhy na nas ceka zmena, romanticky vztah. Neni cas to rozebirat, ta boure se uz blizi. Tak odhod svoje saty, i vsechno, co te tizi. Cizinec Jeste tady jsem, jeste nad tebou bdim. Jeste tady jsem a pocitam tve vlasy. Tise, jako sen, objetim te zahalim. Tise, jako sen, skryty pod tve rasy. Budu dal bdit, svym telem te hrat. Budu dal bdit, noc pomalu mizi. Jsem jenom tvuj, co vic si prat. Jsem jenom tvuj. Uz nejsem cizi. Listy Obracis tyhle cernobile strany. Hledas v nich sama sebe. I kdyz se zklamani neubranis, porad veris na nebe. Doufam, ze te tam jednou potkam, zajiste jsi andel bez kridel. Vim to, protoze na tvych fotkach, jsem zadna kridla nevidel. Zato byl na nich jeden andel. Tim jsem si zcela jisty. Jen diky tvoji zari v zari, padaji k zemi milostne listy. Dekuji Libam tve rude rty a tvoji plet tak hebkou. Hladim te steblem travy i bilou margaretkou. Vonis jako letni vanek, dycham te zhluboka. Cas lechtivych radovanek, u brehu potoka. Vdecny za vsechen cas, jenz nam byl dopran, jsem od chvile kdy jsem te, poprve potkal.