Kazdodenni neklid Svetozar Barica Autor Vydavatel Licence Vydani Autor obalky Svetozar Barica Greenie kniznica CC-BY-NC-ND Prve (2022) Stanislav Hoferek Predmluva Nebyva pravdepodobne zvykem, aby si autor uvadel svou prvotinu sam. Cinim tak s virou, ze budu alespon castecne pochopen, pokud se do cteni teto utle knizecky pustite. Kazdodenni neklid je rozdelen do dvou casti. V prvni casti, pod nazvem Lasky, jde o intimni lyriku. Lasku k divce, zene, dceri, cloveku... Druha cast jsou uvahy, myslenky, proste filozofovani. Obe casti, jak napovida samotny nazev, jsou charakteristicke jednim kredem: neklidem, hledanim, touhou po neustalem poznavani jevu, veci, lidi, vztahu, touhou predavat ziskane zkusenosti, obohatit druhe i sebe o nove pocity, dat se vsem, kteri o to budou stat. Protoze: Kdyz uz clovek je, tak... Ale to bych jenom opakoval moudrou myslenku pana Wericha, ktera je vseobecne znama. Obsah Kazdodenni neklid 1 Predmluva 2 Poznani 5 Motto 6 Lasky 7 Pojd 8 Zimni 9 Hledani 10 Kazdodenni neklid 11 Zavrate sneni 13 Svezest 14 Touha 15 Nadoba 16 Otazka 17 Citova sebevychova 18 Valis 19 Blues pro dva 20 Predstava 21 Uschovna starych lasek 22 Nedorozumeni 23 Sovi okno 24 Beze slov 25 Vztahy 26 Hlas 27 Vyznani 28 Ty a ja 29 Hobby 32 Erotika 33 Chci vic 34 Slavnosti ducha 35 Hra 36 Neznama 37 Mala nocni hudba 38 Neznosti 39 Hrda samota 40 V bistru 41 Filozofovani 42 Zamysleni 43 Dotek 44 Tvuj problem 45 Potrat 46 Nevidomy basnik 47 Odpustky 48 Podobenstvi o milosrdnem samaritanu 49 Dluhy 50 Ohlednuti 52 Poznani Kdyz sviram hlavu v horkych dlanich, jak na videu bezi minuly muj dech. Prost naivnich uz tuzeb marnych, poznavam pravdu, nepomuze vzdech. Dnes, plny elanu a vrouci krve, stojim kajicne tu pred tebou, srdce ti nesu na dlani jak prve, me cesty vice jinam nevedou. Motto Neni pet nebo sest divu sveta, ale jeden: laska. Jacques Prevert Lasky Pojd Rikaji: Jsi cvok. Co blbnes? Mas to zapotrebi? Oni nevedi! Chci zit. Zit pro lidi – zit pro tebe, pro nase deti. Rozumis? Tak podej mi ruku - a pojd. Zimni Blaznive rozdovadene vlocky bili nase siluety. Blizime se k sobe masami predsvatecniho shonu. V koutku pameti lovime obraz toho druheho - s obavou, abychom se neminuli. Ale to se nestane. Blaznive rozdovadene vlocky krasli tve rasy. Uz se nemuzeme minout - stojime proti sobe a na nevyslovenou otazku zname stejnou odpoved. Hledani Tonu - v hlubokych jezirkach tvych oci Kricim - v neutichajici rozkosi tve dobroty Hledam - v kazdodennim neklidu tvuj obraz. Splacim - rovnez tak dluhy svemu svedomi a stesti? Kazdodenni neklid Brazdim nekonecne oceany tvych myslenek. Lovim v nich perly sveho budoucna. Omlouvam se ti za to, ale ty jenom mavnes rukou. Spilam neocekavane bouri, ktera hodila mou skorapku na melcinu. Pristi odliv obnazi me ulovky, ale ty se jenom usmejes. Uspesny tricatnik by uz mel znat svuj zaliv, ale copak to v tvych bourlivych vodach jde? A vubec - vim, zda jej chci Znovu napinam plachty poznani, tentokrat uz jasnym smerem, ve zpenenem priboji tveho tela vsak ztracim orientaci. Zacinam chapat tvuj umysl. Ale to se prece nedela! Dal budu lovit perly... Snad nekdy najdu i svuj zaliv v tvych vodach... Zavrate sneni Od niceho k nicemu pobihaji me upocene sny. Poznavam lasku - neznajic tebe? Me zavrate pochazeji ze zvrhleho sneni - primitiva, hledajiciho jenom pozitky. Poznavajic tebe, objevuji nove hodnoty, promitajici se i do snu. Krasne zavrate sneni... Svezest Spejeme spolu k vrcholu opijeni nektarem touhy Svou svezesti nabizis nekonecne prostory rozkose rusici pojem casu S tebou citim se byt cistsi Touha s ocima dokoran snil jsem jeden sen... Nebo to nebyl sen? Snad doopravdy jsem opajel se vuni vlasu tvych? Bylo to davno, nebo vcera, co libal jsem tve zasnene oci, tve vlahe rty? O - jak silna je ma touha - zit tento sen - nesen! Nadoba Stoji opodal - prazdna. (Ceka, kdo ji naplni.) Naplnil jsem - praskla. Vyspravil jsem - odesla. Vrati se? Odpoved neprichazi. Otazka Noc Tmava noc Drazdiva Vzrusujici Nase tela splynula - A co dal? Citova sebevychova Prichazis z lakaveho neznama Kopiruji tve slepeje Naboso - Rozpalujic sve predstavy Fatamorgana smyslu Pokus o dotek a - Hmatam do prazdna Presto vim Existujes Citim tvuj dech Plachy obdiv Ktery si nezaslouzim Co vsak s desivou samotou? Valis Dcero, ty valis! Kde ses to vubec naucila za tech par mesicu? Potichu, abych nerusil tvuj spanek, hlidal jsem vedle... Kudy prislo to nadani ziskat si kazdeho? Jsi okouzlujici. proste - valis. Blues pro dva S ranem, Kreslicim bajecny den, odmitam starou skorapku. Sundavam lupinky z tvych vicek, kradu maliny z tvych rtu, stiram pyl z tvych broskvi, busim na vratka tvych predstav... Vrstveni slibu pokani nema zadny smysl. svliknute myslenky stejne prozrazuji klokotani meho ja. Miluji te, mam te, jsem stasten, proto si zpivam tohle nase blues. Predstava Volam ti: Halo! Metafora? (Vzdyt ja vlastne neznam ani tvoje jmeno.) Sedis nekde v koutku? Nebo hrde vypinas prsa? Slysis me dobre? Rozumis, co ti rikam? Dost otazek. Jsi jenom predstava. A na tu se tezko hleda metafora. Uschovna starych lasek Mam v koutku pameti malinkou svetnicku. Rikam ji uschovna starych lasek. Na to hezke se prece nezapomina. Co ja vim, treba jednou napisu pameti. Nedorozumeni Hlasis svuj prichod a cas pristi zvoni na poplach... Cekal jsem tvuj navrat, ale bez te pompeznosti. Jsi uplne jinaci. Proc jsem vlastne cekal, ze se vrati to naivni mlade? Cas pristi napovi. Sovi okno Mlcis sve predstavy presvedcena o marnosti, svazana zbytecnou obavou. Z nepoznaneho milovani ti naskakuje husi kuze a pouze places do polstare svou touhu - Proc nehledas sovi okno, kterym se odleta za poznanim? Beze slov Jeste jeden pohled, naznak usmevu, hloubka zamysleni se - hledani cesty jednoho k druhemu. Vzdyt vis... Ja touzim, stejne jako ty, potkat se - ne jenom v predstavach a najit stejnou rec. Vztahy Rozmelnene ticho vibruje v prostoru Bez hlesu prijimam jeho ozvenu patrajic po puvodu Ma snaha je neprimo umerna tve vzdalenosti od pruseciku chteni Nestejna polarita je predpokladem priblizovani se Cas prolomi bariery nechteneho Setkame se svliknuti z kuze vsednosti uprostred milovani Hlas Hlas jenz vabi Hlas jenz hladi Hlas jenz miluji Hlas do priste Vyznani Naladen na frekvenci dvou Mega Srdci, nasavam vuni tveho tela v ocekavani neceho uzasneho. Schoulena v koutku, krehke nerozhodnosti, chvejicim se telem prosis o dukaz lasky. Prostoupeni zarem chteni misime jazyky sluvka vyznani, davame pruchod rozkosi v nekonecnem milovani. Ty a ja (Basen – Rozhovor) Miluji - tedy jsem. Ty: ...jsem na rozpacich. Ty jsi mi lhal? Ja: Nelhal. Ukaz mi hranici mezi pratelstvim a laskou. Ty: Nejaka existuje. Ja: Pomyslna – kdyz oba chteji totez... Ty: Tak. Ja: ...opravdove pratelstvi prerusta v lasku. Pomalu, ze dne na den a najednou - uz jeden bez druheho nemuze byt. Ty: A co okoli? Ja: At si rika co chce! Kdyz pozna, ze nema pravdu, zmlkne. Ty: Ja zasnu! Stipani me - to se mi snad jenom zda! Jak si to predstavujes dal? Ja: Dal... Chci zit pro tebe. A s tebou. Pro tvuj klidny spanek. Pro tvuj stastny usmev, pro tve krasne oci. S tebou - pro nase dobro, pro dobro vsech, kteri o to budou stat. Dal... Ty: Uz vim – bude zalezet na nas obou, zda zustaneme ty a ja. Krasneji zni: My... Hobby Sex Na ex x- Erotika Znami nas pomlouvaji Nebyli jsme totiz jeste na erotickem filmu Emanuela Malomestaci! Existuje neco hezciho nez eroticky vecirek nas dvou! Chci vic Jste moc hezka, velice pritazliva. I kdyz v tomto okamzeni ctu ve vasich ocich rozpaky. Snad nerekl jsem nic nepatricneho - Vim, ze jste - Proste – jste to vy - a ja chci vic nez cekat: Chci davat, chci se dat. Slavnosti ducha Ta hudba te povznasi. Milujes jsoucno, proto se nabizis. Cela – bez zabran. Je to casovani lidskych dimenzi. - Pro koho? ... Procitnes ve stanici “Inferno“ Hra Slibujes hory – doly... nabizim sebe. Hrajes svou roli... Jsi me nebe. Cekas na zazrak„. Cekam tebe. Snis sve story... Myslim na tebe. Kricis rozkosi. Placu touhou. Hra na lasku. Neznama Zablesk usmevu. Dal nic. Jen pokrceni ramen. Prec, neni to dlouho. Vytesal jsem si te do pameti, znam vsechna tva tajemstvi, kazdicky kousek tveho tela. Opijel jsem se zari tvych oci. Mlcel jsem naruzivosti tvych polibku. Ztracel jsem vedomi sladkosti tveho klinu. Tak si vzpomen! Mala nocni hudba V podkrovnim pokojicku tise zni Mozart. Chvejeme se, blizkosti onoho okamziku. Jsi moje. Jsem tvuj. Neznosti Hladim ti ruku... Jsi tak placha. Nevis, jak ukryt vse prozrazujici pohled. Necouvej, poseptam ti jenom neco hezkeho. Tak neboj, budu te libat, budu te milovat. Nezne, jak nezna je tva laska. Hrda samota Posledni polibek. Posledni zamavani. Vzdech. Ja vedel, ze odchazime. Nadlouho. Nereptal jsem - Rad ctu tve dopisy. Chodi stale ridceji. Plne vycitek. Nereptam - Az se budes vracet, neklepej. Je odemceno. V bistru Lzicka cerici kavu Pohled do rozbresku Tvuj usmev Vzpominka na tuto noc Najednou nervozita Spech Tve letadlo neceka Filozofovani Zamysleni Ze stripku myslenek sestavuji si - mozaiku cloveka... Asi spatne. Zustavaji mezery. Tak se ptam: Clovece - kdo jsi? Asi spatne. Jen ozvena mi odpovida: ...kdo jsi? ...kdo jsi? Dotek Chladny pohled nezajmu - nicici napred jakykoliv pokus kontaktu Mlcici stin lhostejnosti - branici alespon naznaku usmevu Krvacejici vred samoty - nutici k nesmelym pocatkum uvah Prvni dotek clovecenstvi - davajici teplo novemu vztahu Tvuj problem Prodiram se mlhou smogu, nasakly kyselym destem. Zpovzdali- znechucen, nevericne sleduji sokujici kreace diletanta - primitivne vydavajiciho problem ekologie nasi planety za nemistne pomluvy. S chuti bych mu nacpal do chrtanu blaticko nacucane naftou, nebo rybu, plujici brichem vzhuru, opilou splasky civilizace. Ale to se neslusi. Tak kricim: Vzpamatuj se clovece - to je prece tvuj problem! Potrat Kricis v euforii, okamziku oplodneni - Zarodek noveho zivota. Bezmezne veris… Poznani zkrapi dlazbu. Jsi to jeste ty? Zbytecne slapnuti vedle. Za nove nutno obeti. Nevidomy basnik Prznim sve myslenky. Co me zasady? Blahove vize snilka. Jsem skutecne slepy? Hledam vymluvy. Iluze taji i v mrazu. Bojuji svou soukromou valku. Nevidomy basnik. Odpustky Bloudis v labyrintu myslenek. Vyvolavanim demonu zloby ztracis schopnost uvahy, stiras posledni linky dorozumeni. Neplet se, prodavaci odpustku davno vymreli. Snad buh ti odpusti - Ale co dal? Projdi po rampe clovecenstvi a objevis lepsi svet. Podobenstvi o milosrdnem samaritanu Diagnoza - malomocenstvi ducha. Opadavaji ze me prohnile myslenky, zapach absurdity. Odsouzen na periferii vedomi, sbiram drobty poznani. S usmevem odchod do beznadeje. City jsou prezitkem... Dluhy Dostal jsem uver. Na byti. Od te chvile dluzim: podekovani, protoze nevim - bylo to spravne? Viru, v neco, co neexistuje. Viru, ve vsechno, co existuje. Slib, ze si nekousnu, z jablka poznani, protoze poznani je rozkosi. Poznani ze nejsem nicim, protoze jsem k nemu nedospel. A lasku, protoze ji lze splatit zase jenom laskou. Ale ja nevim, dokazu to? Ohlednuti Ze ma byt kratke? Kdyz ja napachal tolik hlouposti! Ale prosim: Ohlednul jsem se - a pochopil.