Vstup na vlastni riziko













Autor	Vydavatel	Licence	Vydani	Autor obalky
Isikori	Greenie kniznica	CC-BY-NC-ND	Prvni (2026)	Isikori
O knize
Toto je tak trochu toceni se za vlastnim ocasem; ne a ne dobrat se cile. Dusevni balast, myslenkovy odpad, ale vcelku muze byt zajimave cteni pro zvedavce na zivot jineho. Tady se neco jenom hleda, formuje a vznika. 
	
Vstup na vlastni riziko
Ten klavir zacal hrat jaksi nesourode…
Dalsi obrazek mam hotovy. Jaj, jak ja oddechovala pri malovani! Zase zena, polonaha, svudna. Zase dalsi krasotinka pro Jarka. Ty akty, co ma doma na fotografiich, jsou docela vulgarni, nepekne. Na me obrazky si vzdy misto najde, ackoli rika, ze jsou to lapace prachu. Je jedna rano, dnes jsem spala taky do jedne, ale odpoledne. Byla jsem si posedet v baru, atmosfera byla prijemna, chlapi si povidali o vareni a ja jsem vypila tri piva. Na pokoji v domove jsem pak dostala hlad, tak jsem snedla klobasu.
Pozitri mam meniny, ja to neoslavuju. Nejsem uplne v pohode, na krku mam podrazdenou kuzi a pod ocima suchou kuzi, takze mam vrasky. Zaboha to nechce prejit, zkousim ruzne masticky. Nemam uz tabak, zitra ho budu vydrolovat z ohorku. Je tady zima, spatne topi, tak spim ve svetru. Asi si jdu udelat studenou kavu, nemam kanev, reditelka to zakazala kvuli porouchanym zastrckam, ale nekteri klienti maji. Ted uz nemuzu jit za Marcelem, aby mi zalil. Je mu petactyricet a bydli obpokoj. Porad se usmiva a zertuje, ma krasne oci. Na slobode fetoval, tak ho mama dala sem. Je normalni a hodny, takovy maly sedlacek s basnickym strevkem, vetsinou o sexu.
Rozmistila jsem si tady barevne svetylka, za tri tydny jsou Vanoce. Kdyz usinam, mam pocit, ze jsem dite a bydlim s mamou. V televizi hrajou pohadky a jime dobrutky. Moje fantazie se toula kolem detskych knizek pro pionyry se vselijakymi navody na vyrobu toho a toho, za okny je zima, a mysl mi taky ubiha do zimni prirody, kde stopy zajice nebo lane krizuji chodnik, vyslapany ve snehu. V krovi jsou naplneny krmitka ovsem, prosem, na jeslich nechybi seno a kus soli. A pak usnu…
Dnes budu pit. Ne moc, jenom na naladu. Potrebuji trochu ozivit vecer, zitra mam meniny. Namalovala jsem celkem slusny obraz, vyzyvavou zenu. Jsem v podivnem stavu, asi unavena, nic se mi nechce delat. Je to asi tim, ze nemam ani tabak, ani kavu, mizernej den. Jsem vazna, moje pozornost se obraci dovnitr, do vnitrniho sveta.
Jiz o pulnoci jsem vcera pila Jagra, pecovatel mi koupil ctyri poldeci. Je to uzasny bylinny liker, pocitam, ze musel byt taky pekne drahy. Bylo mi krasne, i jemu… rekl mi, ze jsem cerodejnice, diky me puse, ktera neumi jenom libat. Nahravali jsme ve sklepe duchy, ale na nahravce neni krome hlasiteho, obcasneho bouchnuti nic. Uz se ted ani moc nebojim, byla jsem tam mrknout, v tech dlouhych podzemnich chodbach plnych veci po mrtvych, invalidnich voziku a tak podobne. Sla jsem spat o treti, jeste jsem s nim zustala v osetrovne lezet na gauci, kdyz psal zaznamy o klientech a poslouchali jsme klavirni skladby. Nektere jsem si pamatovala jeste z dob, kdy jsem hravala na klavir ve skole…
… a spala jsem az do druhe odpoledne. Vzbudil me tata telefonem, ze je uz tady, dnes za mnou prisel na navstevu. A sli jsme do mesta.
Boze… ve meste jsem nebyla tri roky, bydlela jsem v jinem. Ted, jeste pred dvema hodinami, jsem kracela po ulicich, ktere jsou mi tak notoricky zname. Vyvolalo to ve mne vzpominky na muj spolecny zivot s Jarkem, tehdy jsme spolu bydleli tri leta v panelaku na tretim poschodi, v nejdivokejsi casti tohoto divokeho mesta. Stalo se, ze nam pod okny vybouchlo auto, mafiani si vybavovali ucty. Jenom jsme zavrceli, ze nas zase budi hluk, a spali dal. Jindy zas hulakajici muz a nahlas placici, zdrogovana zena, vypadajici jako kurva po sichte, vybirali odpadky z kosu, pravidelne do nich chodi bezdomovci a somraci, i celkem pekne obleceni. Semafory i mista, dokonce skoro vsechny obchody jsou ty same… s tatou jsme sli do ciny, a ja si koupila cizmy, umele trsy ras na nalepovani a vonne tycinky pro Jarka. Jsem moc rada, boty jsou nadherne a sexy. To se bude cestovat s Jarkem! Chci ho premluvit, aby si me v sobotu vzal domu, mam volno. Vychazky mam v utery, ctvrtek a vikendy, od jedne do peti. Sli bychom na vlak o dvou, pak o ctyrech nazpatky. Ty necele dve hodinky by jsme jenom boli spolu, ale Jardovi se moc nechce. Je uz stary, chce mit v sobotu svuj klid. Ale citim, ze prijede, milovani mu stoji za to. On tomu rika jebacka, takze uroven kozla, ktery potrebuje jenom zrat a spat. Ale ne. Jarko skryva za drsnymi recmi krehke a senzitivni srdicko, znam ho uz devet let. Je intuitivnejsi jako ja – co jsem zena – a stydlivejsi. Neustale se menici nazory, povaha i nalady. Jednou umelec, jindy delnik. Ach jo.
Je se mnou proto, nebot vi, ze ho miluju az za hrob. Pry nikdy nevidel zenu tak prozivat milovani, a to se mu libi. Nezada ode mne nic, jenom sex a lasku. Kdyz jsem u neho, nemusim uklizet, varit, muzu se zcela venovat sama sobe. Nosi mi jidlo pod nos, ale ja s radosti varim. Kdyz mam, vzdy mu soupnu nejaky peniz, abych tak zmirnila jeho vydavky na alkohol a jidlo. V posledni dobe nepiju moc, protoze se jiz netrapim, jako predtim. Ziskavam zase socialni, pracovni a prakticke zrucnosti, ktere jsem predtim tak vyborne, az excelentne ovladala. Stary domov na zahori ( ktere pisu s malym pismenem, protoze ho nenavidim ) mi vzal vsechno, penize, domov, klid, blizkych, malem zdravy rozum, uroven a dustojnost. Nocni mura, ktera se uz nikdy nevrati, dikbuh.
Posloucham ten hluboky, osamelost si zadajici Pink Floyd, vanocni svetylka mi tady barevne maluji tmavy pokoj a mam tady nevyslovny poradek, co je na mne kupodivu neuveritelne. Odkdy jsem tady, mam to tady jako na vystave. I ja jsem na vystave, denne mi sem prijede asi sest lidi, socialni, kdyz neco potrebuji, kamaradi a kamaradky, Marcel pro cigu, Betka, aby se postezovala na bolave klouby, pecovatelka, aby me vzbudila ze sladkych snu. Nevim co je to za kouzlo v tech pisnich Pink Floyd… mivam pri nich od mladi v sestnacti, kdy jsem jej poslouchala behem osamele cesty vlakem vzdy asi ctyri hodiny vkuse, velmi zvlastni pocity a predstavy, takove surrealisticke… jsou tak nadherne, ze mi je casto do place od vytrzeni a smutku, ze je nemohu nikomu dost dobre opsat. Vis co? Zkusim je namalovat. Uz jsem si celkem dobre procvicila techniku, stinovani i kompozici ( divne, ze to takhle dokazi popsat, to jsem si vymyslela ) a pustim obrazotvornost na prochazku. To, co me umistilo tady, vyuziju tak, aby z toho byl osoh a ne skoda, ze neumim pracovat. Kdyz se zakousnu do ukolu, dru do omdleni, abych dosahla cil. A ten byva narocny, nelehce dosazitelny, protoze si vzdy vyberu neco netradicniho, tu nejtezsi cestu.
Dnes nemaluju, jsem, ackoli jsem prospala pul dne, unavena. To dela to pocasi. Jesteze mam tabak a kofolu, to se citim bohata. Kamaradka, sedmdesatileta Betka mi dala takovou teplou mikinu, ze v ni i spim, i chodim ven. Vubec nemusim mit zimni bundu, dnes jsem mela na holem tele jenom tu mikinu a podzimni bundu.
Uz mesic me trapi alergie, co mam na tvari a krku, dnes jsme ale s tatou koupili special krem a tabletky na to, tady v domove mi dokopy nic poradneho nedali. A jako mavnuti proutkem zacervenani mizi, nic nesvedi. Jakyto komfort! Posloucham zmet pisni, co mi nasel mobil, Blondie, The Doors, Olympic… citim se velmi dobre. Dnes jsem jedla jenom parizak a ted cumlam bilou cokoladu, nejsem hladova. Vlastne to tady pocituji skoro jako byt, domov. Ted jeste vic, kdyz jsou za dva tydny Vanoce. Pojedu k Jarkovi, na tyden. Mam objednane tri darky. Samoohrivaci nabijeci vestu, protoze pracuje venku na zeleznici a taky doma topi drevem a ma tam zimu. Pak servirovaci soupravu na syr, ten miluje. Jsou v ni tri porcelanove misky a ruzne krajece a napichovatka, a drevena deska. A do tretice darkova krabice s lahudkami pro gurmany, salam, kachni maso, susene maso, omacka… musela jsem se optat opatrovnice, jestli na to muzu minout svoje penize, na Jarka sto a na tatu padesatku. Jarkovi jsem chtela koupit tu darkovou krabici za sto, ale to by mi asi nepovolili. Budeme mit krasne svatky, ja uz moc nepiju, tak si tam vezmem malovani a cas budu travit tak. Jenom si musim davat pozor na to, abych pri povidani s Jarkem, jak budu malovat, nebyla az prilis uprimna, to se mi totiz casto stava, ze kdyz si pri malovani s Betkou povidam, neznam hranice, je to smesne, jako In vino in veritas, hihi. Jsem uz od zacatku adventu vzrusena, vsude na me koukaji Vanoce a vzpominky na detstvi, nadherne detstvi.
Tesim se taky na zitra, dostanu dvacet eur, je patek. Deset si odlozim na tabak a za deset pujdu v utery do baru. Dnes jsme se tam zastavili na pulhodinku s tatou.
Zacinam byt jakasi zadumana, hluboce uvolnena, prirozena a klidna, nevim, zda je to timto obdobim, nebo dobrymi podminkami, ve kterych ziju. Je deset vecer, ted psal Jarko, ze „Uvidim, boze“ na me premlouvani. Kdyz toto napise, prijede. Hura…
Byla jsem si jeste dolu schodama sebrat od pecovatelky bily jogurt a rozek, mnam, tesim se na to.
Libi se mi Jarkuv svet. Ted je uz strizlivejsi a neni tolik chlapecky, ale ta snivost v nem je porad. Lunarni Jarko. Neomezeny rozlet fantazie a vznesenosti, slechticnosti miseny s primitivitou a nizkymi pudy. To on vnasi do meho zivota inspiraci, magicnost okamziku a hloubku, i touhu po samote. Srdicko.
 Je pulnoc. Pujdu spat, jeste si neco proctu. Tvar se mi hoji, nesvedi uz. Budu se trochu venovat vizazi, kdyz maluju, zanedbavam se.
Jeste posedim na balkone, su bdela, dycham noc vsemi pory. The wall, ja jsem se od dvaceti vubec nezmenila. Jarko dobre rikal, ze v zivote nikoho nepotrebuju.
Proc bych se pro zmenu nemohla zamyslet i nad sebou, nejen nad druhymi? Tata je zdrav, jsem strasne rada, srdicko uz posloucha. Kdyz miluji, miluji bez pozadavku a bez vyhrad, mam na to lidi, chi. Velmi dobre se znam, okultne, psychologicky i realisticky, materialne a vedecky. Vedu mam rada, ale je tak k uzoufani nudna a bez zivota, prekvapeni a alogicnosti, ze se ji vubec nevenuju. Vzdy jsem mela rada zivot a v umeni – predtim jsem nevedela, ze se to vola umeni, mama vzdy rikala, ze jsem nemocny blazen jako muj tata – nachazim radost. Proto se mu venuji; pro radost. Dikbuh mam na nej cas. Fakt, ja mam cely zivot neskutecne mnoho casu. Proto jsem tak klidna. Ja jsem vlastne nechut pracovat zdramatizovala az na nemoc. Ted, kdyz jsem zabezpecena a za vodou, muzu si dovolit byt svobodna, vnitrne svobodna.
Ja jsem asi vlastne asocial. V dusi. Dodrzuji vsechny pravidla spolecnosti a funguji uplne integrovane, avsak v dusi, jak se rika, mam totalne v pici. Nekoukam na televizi, kterou ani nemam, nezapojuju se do neustaleho stoupani a klesani mych bliznich, ano, jsem svobodna. Ridim se pravidly, ktera mi umoznuji dobry zivot, ale to se spis podoba plavani; abych neutonula, plavat musim. A dost dobre stale proti proudu…

Je pet vecer, ted jsem se vzbudila. Mikulase jsem prespala, pecovatelky litaly s rozkama, svatozaremi a stromceky na hlave a dostala jsem balicek sladkosti v sume asi pet eur. Dali mi penize, tak jsem si udelala radost a objednala jsem si potrebnou kosmetiku – korektor, lepidlo a serum na rasy a umele rasy. Pristi tyden to tady budu mit.
Je deset. Koukala jsem vyjimecne dlouho do mobilu, at jsem trochu v obraze, co se ve svete deje. Lidi resi takove pitomosti… asi z nudy a rozmazlenosti zivotem. Klidne by mi stacil tlacitkovy mobil, nic me nevaze. Volala jsem Jardovi, jestli zitra prijede, byl protivny a hucel, jako vzdy, kdyz mluvi po telefonu. Nesnasi to. Tak uvidim, ale spis neprijede. Do baru jit nemuzu, nemam uz penize, jenom na tabak.
Chci vysivat, kdysi jsem toho navysivala hodne. Mam latku, bavlnky i vzory, mohla bych si treba neco i na obleceni. Uvidim, jdu se jen tak motkat a premyslet. Pustim si zase Pink Floyd.
Sedim na balkone a koleba se mi cely svet. Zacala jsem se posledni dny vice uzavirat do sebe a vyhybam se lidem. Citim v sobe klidnou prirozenost a flegmatismus, prestala jsem se dokonce bat i duchu. Jakoby zivel vody nahradil vzduch a zeme. Kdyby se mi tu ted zjevilo strasidlo, podivim se, ale nerozhazi me to. Stavam se opet takovou, jaka jsem byvala, kdyz jsem bydlela v najmu ve meste. Za Jarkem jsem sice chodila, ale porad jsem od neho utikala k sobe na byt. Ted popira to, co mi rikal kdysi, protoze si to nepamatuje, ale ja mam pamet jako slon. Skoro nekomunikuji, jsem vazna a lhostejne pohodova. Tehdy lide ode mne utikaji, protoze se citi blbe, kdyz nic nepredstiram. Boji se naladit na mou notu, protoze by se museli vzdat sve role. O svet se vubec nestaram, at si politici a lide blazni. Jsem mimo toho vseho a mam z toho dobrou naladu. Nejdu s hlavnim proudem, spis tak pobyvam nekde na pobrezi, na pevne zemi. Spokojenosti jsem osamela. Nebo jsem spokojena, protoze jsem sama..? Bourliva interakce s lidmi za posledni leta mne mnoho naucila, ale uz je to porad to same dokola. Znam lidi, ale lidi vubec neznaji mne, i kdyz vubec nic neskryvam. Jsem se sebou tak spokojena, ze si uz jenom uzivam, nic pro me neni tezke.
Vojnu a koncentrak mam za sebou. Chteli se mnou manipulovat, ale nepovedlo se; jenom jsem zpevnela, zocelila se a znovu, ah, znovu zesilnela. Cim jsem starsi, tim jsem silnejsi a zivot je hezci. Mivam az takovou detskou radost z drobnosti. Je to tim, ze nic neocekavam, a pak se i ta nejmensi vec navic stane darkem. Tady v domove mam pekne, po ctyrech mesicich uz familiarni vztahy i s personalem, jako na pracovisti. Fakt mi nic nevadi, a tehdy ve v mne vznika potreba tvorit. Kdy mi vubec v beznem prostredi neco vadilo, ze. Jsem rada, ze neziju zivoty, ktere vidim kolem sebe. Zase jedno velke vitezstvi nad osudem.
Oslavuji v noci, mrazu s cigaretou, hudbou a kofolou. Mam pocit, ze mi znovu narostli kridla. Co je lepsiho…
Ach boze, jak ja chci, aby Jarko zitra prisel… je jedinou osobou na tomto mizernem svete, pri ktere se citim sama sebou. Muzu delat ty nejvetsi pitomosti, a i tak to vezme v pohode. Lidi mam v pazi, nejsem malomestak, ani vesnican.
Zahrivana vesta uz prisla, v pondeli mi ji socialni da. Ted zjistuji, ze se dokazi soustredit jaksi sama do sebe, nevnimat okoli a myslenky na druhe. To jiste udelalo to malovani, hodiny koncentrace na jednu vec. Vubec nekoukam na ty debilni kratka videa na internetu a vyhybam se rychlemu prepinani odkazu. Zacala jsem cist dejove knizky, pribehy, ne jenom ucebnice magie.
Volala jsem dnes s otcem, citi se velmi dobre a dokonce obedval. To jiste zpusobila ta vcerejsi pohoda, s jakou jsme vcera nakupovali. Davam mu dobre psychicke rozpolozeni, citim to. Ne jenom na nej mam takovy vplyv. Uz vic lidi mi reklo, ze jsem dobra spolecnice, i do nouze. Cely zivot zazivam, da se rict, veselost a dobrou naladu, tak se ji snazim i navozovat. A vidim, ze se mi dari. Ackoli jsem realistka, poskytuji teplo srdce a mlcici sdileni se. Rozesmeji, lide se pri mne usmivaji, oddechnou si, nebo ozijou. A taky dobre umim od sebe cloveka odehnat, i kdyz nejsem neprijemna. Proste utnu kontakt. Nesilim se do toho, abych si povidala s nekym ze slusnosti, nebo ze to etiketa vyzaduje. Proste nemluvim a jasne dam najavo, at jde do prdele, chi.
Prave jsem se vratila od Jarka… vzal si me od baru autem, jeho byvaly sef ridil, Jarko nema vodicak. Stravili jsme spolu krasnych pet hodin… my uz si jenom tak uzivame, co zivot prinese. Ted mam tolik energie a motivace, ze zase budu malovat. Moc se tesime na Vanoce, budu u nej tyden. Je to muj osudovy muz.
No, uz odesla Betka, vynadavala se, a jsem zase, dikybuh, sama. Rozmalovala jsem si akt, ten akt, ktery mi mama vzdy temer zakazala malovat. Nesnasela nahotu, pritom doma behala po sprse naha.
Jak vidis, hotovo. Trvalo mi to slabe dve hodinky, velice lehky obrazek.
Ja jsem se hodne zmenila, odkdy Jarka znam. Uz nejsem takova hluboka, jsem mene dramaticka. Uz taky nezazivam drama. Jakobych se na sebe divala pres zamlzene sklo; to moje hypersenzitivni vnimani se trochu otupilo. To udelal domov. V predeslem jsem zazivala jenom zlobu a nenavist, kolem sebe. Ale uz se to dava doporadku, uz mi zase mocneji cidla. 
Ted se budu rozmaznavat, i Jarka. Dnes se vrcholne spokojene usmival, kdyz jsme byli zatuleni do sebe… a pak si pri prikladani dreva zpival, ze laska pominula, chi. Mel rostackou naladu, vidim, ze se tesi na Vanoce. Nikdy jich nemel, prvni az se mnou. Hodne nam pomaha i tata, Jarko ma vlastne takoveho druheho otce. Jsem tomu moc rada, protoze muj bratr se odcizil vsem v rodine a tak ma tata syna – Jarka. Dobre to je.
Pujdu spat, je pulnoc a promilovali jsme divoce asi hodinu. Ach, jaka jsem naplnena… musim malovat svoje pocity, ne jenom kopirovat a pozmenit. Jdu cist a pak usnu. Barevne svetlusky prinesou mi krasny sen…
Byl, az do deseti. Ted jsem prisla z baru. Zlaty Vilko mi pujcil euro padesat na pivo, lepe receno – dal. Pak prisel Lubomir a vzal mi dve piva. Resili jsme jeho zamilovanost do jedne damy. Je to velke dite, jeste mi nabalil konzervu masa. Tu nahou zenu dam jemu, dokonce Mon Cherri mi dal k byvalym meninam. Ma dobrou energii, lidomil. Prisla jsem ted mirne priopila, Vilkovi jsem dala obrazek Indky, ktery jsem malovala v tricitce. Posloucham zase Pink Floyd, a tesim se na telefonat Jarkovi. Snad nebude nadavat, hihi. Jsem rozkosnicka, mlsala bych materialne. Jeste budu malovat, udelala jsem prostitutku, jak kouri na balkone, pujde do baru Vilkovi.
Dnes me Vilko vazil, mam osmapadesat kilo, supr. Uz vystrizlivivam, za chvilku pujdu malovat. Volala jsem Jarkovi, telefonat krasny, uvolneny a uprimny. Povidam mu; rekni mi neco pekneho… a on na to – Dva tydny. Vim, ze se moc tesi, mozna tak jako ja. Zas nam neco krasne ozivi vztah, promilujeme se az pod zem, hihi!
Joj, zitra mi mozna prijede kosmetika, co jsem si objednala. Jen aby mi do ctvrtku vydrzel tabak, uch…
Nevim, co mam delat. Je pul dvanacte, mne se nechce spat, ani jen lezet. Posloucham Boney M a citim se domacky. Dole je pecovatelka Lubka, pujdu si dat zalit instantni pyre a jeste si neco poprosim, lepsi, nez kdyby se to melo vyhodit. Pocitam, ze pujdu spat kolem treti. Konecne tvar se dava doporadku, je uz jenom zarudla pri ocich. Otec se citi fajn, srdicko posloucha. Jak jsem tomu rada. Zitra je pondeli, mam rada navrat k pracovnimu tydnu. Dnes me Vilko probudil polibkem na rty, a rekl mi Sipova Ruzenka. Moc hezke rano.
No, pyre mam zalito, a jdu neco zajimaveho cist, nebot absolutne nic mne nenapada, co bych mohla psat. Je mi Libezne, chi…
Dnes byl takovy nudny den… jako vzdy, kdy nejdu ven, dnes jsem nemohla. Je jedenact, vstavala jsem o deseti.
Socialni mi dala vestu pro Jarka, nerozbalila jsem ji a ulozila do skrine. Tamto na syr koupi, slibila, a i darkovy kos objedna. No uz aby, za dva tydny odchazim na tyden. Teda doufam, ze na tyden, jak dovoli primator. Uz jsem psala opatrovnici, tak za par dni budu vedet. Dala jsem schvalne delsi cas, protoze minuly rok mi to oriznuli o dva dny. Zitra mam nejake poadaptacni interdisciplinarni sezeni, tesim se celkem, ze se mi nekdo venuje. Jiz jsem tedy tady tri mesice. Tesim se proto, nebot asi budou mluvit o te vystave obrazu, co mi chteji udelat.
A zmizelo mi z tvare osklive zacervenani, i vrasky pod pravym okem, konecne jsem celkem hezka. Pustila jsem si The Wall od Pink Floyd, je to takova energetizujici hudba, co mi probere rozum a tak akorat me znervozni, abych neusnula. Pripomina mi mestske ulice vecer, a mladi. Premyslim, ze bych jeste malovala, nechce se mi vubec spat. Vezmu si nejakou mou fotku kvuli kopirovani stinu ( ty zpameti namalovat neumim ) a namaluju svoje pocity, vzdyt uz jsem si to slibila. Proc bych se mela drzet na uzde..? Jako kdysi; nemela jsem odkud sebrat predlohu, tak jsem si vymyslela prostredi, do ktereho se zasadim, a podle toho jsem se uz nastelovala. Jenom skopirovat stiny, a fantazie se muze rozbehnout. Hura! Tata mi koupil dalsi platna, mam na co malovat. A na detaily mi koupil tenke stetce. Protoze to strasne moc dela, jaky mam stetec. Joj, jak se tesim, cele album si poslechnu a budu vymyslet dobre tri hodinky. Ted je jedenact. Jeste sem prenesu ty dnesni obrazky, celkem se povedly, a i tam uz jsem malovala napul z fantasie. Piju skoricovou sladkou vodu, protoze nemam ani kafe, ani kolu, ani nic. Celkem mi to chutna, pry je to dobre na srdce. Otcove srdicko je dikybuh naporadku, bodejt to tak vydrzi dobrych tricet let. Babicka, jeho mama, umrela v sedmadevadesati. Mamina mama ma ted sto let. Jsem moc stastna, ze zije, i kdyz uz ji jen tak prosvita duse, a velika skoda, ze jsem ji nevidela uz deset let…
No pani, dnes byl dobry den. Je pul treti rano, mirne se mi mota hlava od unavy, malovala jsem od osmi do pul jedne. Jenom jeden obrazek, ale z hlavy, pouzila jsem svoji fotku kvuli stinum. Vstavala jsem o jedenacte, odlozili mi snidani. Byl tady pecovatel. O dvou jsem si vybrala deset a sla do baru, tam bylo velmi fajn. Dozvedela jsem se, ze Jarkuv kamarad, u ktereho pracoval ( a take pil ), a s kterym jsem se velmi hnevala, je na tom zle. Kdysi se mi vyhrazel, ze si mam na nej dat pozor. Ted ma pry velike financni problemy a rozvadi se. Je mi to uprimne lito, mam ho celkem rada. 
Volala jsem Jarkovi, mame uz predvanocni naladu, bylo to takove flirtovani, jsme trosku detsky rozechveli.
Dobre, pujdu lezet, nebot se mi ta hlava dost toci, doslova plavu pri kazdem pohybu. I tak je uz pozde.
Dnes je nudny den. Malo jsem spala, ale zase dobre se stalo, ze jsem si vybavila navstevu u Jarka na Vanoce, a darky. Byla jsem na tom pohovoru, ptali se me blbosti a byla to vcelku takova formalita, akorat mi dali pondeli a stredu sluzby na uklizeni dvora. Cely den nemam tabak, tak mne Betka zivi cigaretama. Jdu cist, vynimocne se mi nic nechce – jako Jarkovi porad, chi.
Tak, to je perfektni den! Jsem osprchovana, vlasy mam zapletene, kdyby me Jarko moh vzit v sobotu nebo nedeli k sobe. Poprala jsem si vsechny kalhotky, ponozky i kalhoty, uklidila veliky bordel na balkone. Mam tri kofoly, dve klobasy, gumove medvidky a dve cokolady.. a konecne – tabak!! Byl tady otecko, joj, srdicko ho zase zlobi, trasla se mu hlavicka od unavy, trhalo mi srdce. Ted jeste, je jedenact, si s nim stale pisi. Donesl mi asi tricet platen na malovani, mnoho tenkych stetcu, stetinovych, i pruznych. Penize mi nemusel dati, nebot dnes jsem je dostala od socialnich, a zitra dostanu dvacku. Kdyz nepujdu k Jarkovi, pujdu do baru, i dnes jsem byla. Byla tam nejaka sexualni atmosfera, tak jsem se smala a odesla po ctyrech pivach v perfektni nalade. Ted mi Lubka, pecovatelka, dala dole prat moc zaspinene veci a dala mi i bezlepkovy jogurt, malinovy, a boruvky, nebo alespon myslim, ze cucoriedky se cesky reknou boruvky, chi. Mam jemnou pokozku na obliceji a davam si casto to kofeinove serum, at mi rasy pekne rostou a na Vanoce budu jak mrkaci panna, chuchu. Nemaluji, setrim sily, a rekla jsem si, ze koncim s praci a do Vanoc si budu uz jenom uzivat. Betka mi donesla tri kozesinky pod nohy na zem, jaka jsem rada! Dostala kofolu, litr a pul.
Ted se tady jenom tak motkam, a boli me hlava. Pres den jsem trochu, asi dve hodinky spala. Rano jsem si objednala, co chci koupit z potravin, ted mam uplne vsechno, i toaletak a cukr. Dnes jsem jedla jenom moravsky kolac, jinak nic. Ani nejsem hladova, to ta hlava, je mi taky trocha spatne od zaludku. Bude pulnoc, posloucham Rasputina od Boney M. Citim se uplne normalne, jako kdybych kazdy den chodila do prace.
Jarko stresuje, ze vsechno dela na posledni chvili, ze nema jeste nic nakoupeno a ze mam prijit o den pozdeji, protoze kolegove delaji vanocni vecirek. Ach, psala jsem mu takove uklidnujici krasne zpravy pak, je to trubka. On, kdyz jdeme na vlak, taky bezi na posledni chvili, kdezto ja si davam rezervu. I darky uz mam vybavene. Dobre, moc me boli ta hlava, jdu po svem.
Neprestava. Jdu uz lezet, je pulnoc. Dobrou noc.
No, je pulnoc, dalsi den. Dostala jsem dnes desitku na tabak. Jinak jsem nic nedelala, poslouchala jsem Stopy davne minulosti s Pavlem Dvorakem. Jarko shani kupce pro zajicu, ma dve zeny, jen jenom jedne nemohl odeslat fotku zajice, nefunguji mu mms. Rekl, blazen, ze na Vanoce mi nic nekoupi, ze koupil sobe a mne ma pry stacit pobyt u nej. Divny je, nevim, co mu je. Nevadi, ja mam i tak vse a tata mi koupi serum na rust vlasu a rasenku. Jsem utahana, malovala jsem. Skoro z hlavy, tak jsem tam dala i podpis, to asi poprve a po dlouhe dobe urcite. Schne mi pet obrazku. Posloucham pohadku Kone krale Konala, dobre se mi pri ni usina, je tam hodne pekneho hudebniho doprovodu. Ach, ten Jaro je v nejakem nepokoji, prijdu k nemu az jedenadvacateho, pry ma toho moc. Jen aby mi nezahnul, potvora. Ale ne, neni schopen balit zeny. Vzdyt sbalila jsem ho ja, jinak by se ke mne ani nemel. Ale pry mne chtel… zitra si po mne mozna prijede, rekl ze ano, pokud se mu podari sehnat sofera. Jsem lina, jakasi vycerpana, nevim, jestli to neni tim, ze vedome odpocivam a nepiji kafe. Pekne o sebe pecuji, a kazdy den volam tatovi, dnes je mu fajn. Dobre, jdu spat, tady je ten obrazek.
Jsem nasrana. Jaro piluje drevo a sofera nesehnal. Drevo mohl pilovat i zitra. Ani jsem mu neodepsala, nechce se mu jit vlakem, nezalezi mu na tom, aby byl se mnou po tydnu. Hovado. Jesteze ma dnes Vilo nocni, trochu se odreaguju. O trech pujdu do baru. Nahovno den. A to jsem se jeste vyfesakovala, dala jsem si nove umele rasy a mam kudrlinky. Jebu na nej.
No, holka, nenadavej. S Jarkem jsme se udobrili a navsteva baru dopadla supr. Chlapi mi zlepsili naladu. Doufam, ze zitra si me Jarko vezme, furt si piseme. I ted mne zazvonila zprava, tak snad to bude dobre. Vilko ma nocni, natacime duchy, hihi…
Jaaj, ted jsem byla dole za nim, ma po alkoholove DJ akci, a donesl mi slivku! Je to paradni kumpan, vymenime si par vet a rozumime si. Je tam duvera. Ted jdu konecne poslouchat hudbu a pak dam Vilkovi obraz Vychodu slunce, je velmi pekny, a zaslouzi si ho. Ma vysokou inteligenci, taky emocionalni. Frajer. Jarko mi pise, ze mi zase jebe, protoze mu pisi velmi vrouci zpravy. To je takove domaci pojmenovani – mam te rad. Uprimne. Mozna to, ze ho takhle trochu podvadim, je divne, ale pomaha to vztahu Vilkovemu, i memu. Je oziveny a nejsem frustrovana.
Uvidime, zda se Jarkovi zdari zitra sehnat sofera, snad ano. Moc ho potrebuji ted pred Vanocemi, zbyva deset dnu. Zajicky dal do Tesca, vzali mu je vsechny. Vim, ze se trochu boji, aby jim bylo dobre, tak mu rikam, ze pujdou predevsim detem, a snad se budou mit fajn. Uz vystrizlivivam, ale stve me, ze na zitra nemam tabak. Mam penize, ale kdy pujde Mirko do obchodu, nevim. Jestli pujde. Betka je furt nasrana, z niceho se neumi tesit, tak se s ni ani moc nebavim.
Kazi mi naladu, na pokoj prijde ponadavat si a zvestovat jobove zpravy, leze mi na nervy. Je strasne blba, hlucha, vypocitava a ojebava, hraje divadlo. Hnusna zena. Druhe vyuziva na energii a penize, nic nedava, nedokaze vubec poslouchat druheho a mluvi jenom o sobe. Clovek by rekl, ze jeji roky ji daji moudrost, ona je ale horsi nez dite, a k tomu to dela z rozmazlenosti. Je osm hodin, uz jenom ctyri a budu s Vilkem. Vlasy mam jak princezna, rekl mi to Marcel, co mi zaleva kavu a ja mu davam cigarety. Kamaradime spolu, furt zertuje a ma hezke cerne oci. Mam zapletene male copanky pres vlasy, vzadu ztazene. Jo, jdu poslouchat hudbu, potrebuji relax, furt se necemu a nekomu venuju.
Jej, a ja jsem doted spala, bude pulnoc. Supr, budu mit silu na dnesni noc, i na zitra pak, na Jarka. Kourim spaky, mam tam jeste na dnesni vecer. Hraje mi Riders on the storm od The doors. Miluji tu skladbu, ostatni pisnicky jsou dobre k piti, tahle – kdyz venku prsi a je klid. Do Vanoc budu malovat malo, nechci se unavit. Jinak s Jarkem jsme se uz dlouho takhle nepochytili, aspon nas to semkne. Sedivim zas, nebudu se barvit, abych na svatky nechytila tu alergii. Az pak. Mam takovy sprej na odrostene konecky, sice jsou po nem drsne vlasy a barvi, ale vypada to dobre, chi. Rasy i lepidlo jsou perfektni, lepidlo paradne drzi a rasy jsou dlouuuhe, prodluzuji mi oci a mam kocici pohled. V senku mi Vilko majitel rikal, ze ten Lubo, co jsem mu dala obraz, tam vynadal sve pritelkyni do kurev a ona mu pry tak vylepila, ze je oba chtel vyhodit. Jsem rada, ze moje bourlive, jeste horsi casy s Jarkem se jiz nebudou opakovat. Juj, jaka jsem odpocata, spala jsem asi ctyri hodinky, a vidis, vzbudila jsem se; vedela jsem, ze mam byt k pulnoci vzhuru. Tesim se na Vilka, udelame si v osetrovne peknou intimni atmosferu se svickou, hudbou a barevnym tlumenym svetlem. Jdu kourit. Ach, chybi mi ma osamelost, ted mam tolik peknych vztahu a stejne mi to kouzlo introverce nenahradi…
No jooj, dobre bylo, protoze jsem se vyspala. Slivka chutnala, povidala jsem ostosest, chi. Nahrali jsme, tentokrat potme, jestli se tam neco neozve. Jsou tri, vsak ja si doobeda jeste pospinkam. Ale ja chci aby prisel Jarko..! Mam tady krasne uklizeno, obrazky se susi, Vilkovi se obrazek prirody moc libil. Daval mi ted cigarety, koukali jsme znacky kamionu, jak vypadaji, a blbosticky, takove pohodove spolecne chvile. Babky tady blaboli v halucinacich, ty dole na prizemi. Mam takovou trochu cizi naladu, trochu presaknutou sklepem, byla jsem tam s Vilkem davat tu kameru. K tomu mi pustil v osetrovne nejaky thriller o vrazdach, no, moc nadsena z toho nejsem. Musim si vytvorit zase svou atmosferu.


Pustila jsem si Ronju, dceru loupeznika, zase. Je to pohadka, kterou nejvice miluji pri rannim probouzeni jeste za tmy, kdy mi sviti male svetlo, ja se oblekam… pripomina mi to casy, kdy me mama budila do skoly a na stole me cekalo teple kakao a zapecene rohliky s maslem a syrem, a vubec; miluji rana za tmy… Pokud byla mama v pohode, umela vzdy vytvorit krasnou, usmevavou ranni naladu.
Je skoro pul druhe a Jarko stale ceka, zda mu zavola ten kamarad, co ho ma dovezt. I jsem mu volala, ale vypnul me… muze to znaciti, ze sedi v senku a vezme si me vlakem… ah, ale to jenom snim. Nevyjde to. A ja jsem taak nacancana! Ani do baru nemuzu, nemam penize. No co, dalsi nic moc den… ani nevim, co budu delat, malovat se mi nechce. Mam trochu utrapenou tvar. Smutnou.
No jo, tak nic. Je mi teda poradne naprd zas. No nic, volala jsem mu, tak me chlacholil, trochu drsne, ze tyden at pockam. Opravdu, za sest dni jedu k nemu. Ted si dam bolestne – klobasu, a pujdu si poslechnout ten sklep, tak se mi zda, ze kdyz jsem to vcera poslouchala, byl tam nejaky vyjimecny kraval. Dobre, zatim pa.
No supr, Zuzka mi pujcila petku! Takze mohu jit do baru, mnam pivko. Kdyz uz jsem tak pekna, chi. Dnes ma Vilko zase nocni. Za pulhodinku vyrazim, tak si jdu zakourit, at v baru tolik nemusim, uvnitr se nesmi. Mirko mi byl rano koupit tabak, jaka jsem rada!
Ty kokos, je tady uz Vilko, citim ho. Piju seste pivo, kamarad mi koupil i do domova a prepasovala jsem ho s rizikem zaracha na Vanoce. Ja mam takovou chut udelat ve sklepe ritual! Posloucham nahravku, nic tam neni, ale stale jakoby chtelo. To citim, a dobre. Evokaci, to bych chtela…
V baru jsem vynadala jednemu titulovanemu chemikovi, co vynadal mne, a Vilko se smal, ze je na takovyhle konflikty zvykly. Jsem uplne ok, Jarko supr, a pivo mi nenasli a nenajdou. Pisi pripila, az se divim, ze to dokazu. Ted chci obejmout Vilka. Za chvili se mi tohle prani splni. Aspon neco.
Ano… uz jsem se s nim setkala, postiskala, polibala… ted, chce se mi spat… aah, konecne bezpeci… jsem pod jeho pecovatelskou rukou… mam chut mu dnes neco dat… jenom nahrazku… uz bych se s nim milovala… ale nesmim. Jarkovi by jsem ublizila. Nedonesl piti… skoda.
Ted mi byl vymenit postelni pradlo… ma nejakou vasnivou naladu, libal mne dost lacne. Zertovali jsme a pekne jsme se uvolnili, nevim, co dnes bude… po sesti pivach jsem rozkokosena, ale uz vystrizlivivam, tak me trochu boli hlava.
Vypila jsem od hladu cele Acidko, zakysane mleko. Ale jsem ziva, nechce se mi spat. Je pul jedenacte. Jarkovi jsem jeste pred chvili psala, aby mi napsal neco, cokoliv. Ale on je trouba a nenapsal mi nic, mozna uz spi. Dve plechovky jsem peclive zabalila do cerneho sacku a hodila dolu do kose, tam hazi alkohol i Mirek. Boze…! Za sest dni budu uz u Jarka! I s darky… ach, otec byl dnes na pohotovosti kvuli arytmii, trochu to prehani, arytmii mam i ja a neposiram se z toho. Ale mela jsem nervy, pry na nekolik vterin ztratil vedomi. To muze byt i ze strachu, takze to neberu dramaticky. Hodne me obtezuje se zdravim, v posledni dobe nemluvi o nicem jinem a navsteva probiha tak, ze mne nici svymi uvahami a spekulacemi o tom, co mu je. Mama ma silnou tachykardii a srdce hranicni velikosti, ale takovyhle ramus kolem toho nikdy nedelala, i kdyz byla nekolikkrat na pohotovosti. A otec se ji vysmival, ze hraje divadlo. Karma je zdarma, tati.
Jsou ctyri rano, ted jsem prisla na pokoj. S Vilkem bylo krasne, dnes moc romanticky. Duchy jsme nenataceli, mam pocit, ze odesli, i Vilko to rikal. Rekl mi taky, a to mu uslo, ze mam nadherne oci. Tak to vis, ze potesi, zejmena kdyz to neni lichotka, ale spontanni pohled. Dobre, ja jdu spat, Vilko vystrachal z auta vino, tak jsem pul litru vypila. Ahojky, je mi moc fajn.
No, az ted jsem nejako chytila naladu, kdyz jsem domalovala obraz sedmdesat krat padesat. Uklizecka chce pro mamu na Vanoce, vydaril se a vubec mne neunavil, jen jsem na nej minula vsechny vodove barvy. Za dva tabaky.
Spala jsem pul dne, ale donesli mi nakup! Pochutiny a sest lahvi pepsi, hura. Dokonce jsem si dala koupit i med, boze, jak se tesim. Pavlina – socialni – mi dnes sla koupit ctyri tabaky, a otec mi dokoupil olejky. Mam absolutne vsechno, nic mi nechybi. Dnes jsem snedla sacek susenek a dva pasky cokolady, jinak nic, ani nejsem hladova. Pavlina mi taky sla koupit ten darkovy kos se salamy, supr. Uz jenom pet dni a odchazim si uzivat… k Jarkovi si beru i barvy a obrazky, budu u nej tvorit. Rikal mi, ze pry nema ani moc cas si nakoupit, ma na to v podstate jenom sobotu, jsem mu rekla ja. Jsem trochu neklidna, aby vse vyslo. Tata je uz zase v poradku. Neklidna jsem taky asi proto, ze jsem hladova.
Je deset. Uz jsem se najedla, byla jsem si dole vzit chleb. Predstav si, ta rasenka na posileni ras mi je za tyden celkem prodlouzila i zahustila, je dobra. Pouzivam ji i na oboci. Asi se tak divne citim proto, ze vcera jsem vypila sest piv a pul litra sudoveho vina, na ktere si Vilko vzpomnel a byl po nej skocit do auta. Trochu jsem vazna a mene euforicka, to vlastne nejsem vubec, jak jinak zvyknu. Bojim se o tatu. On mi popisuje vse, co mu je, jeste to zdramatizuje a stokrat opakuje. Ach.
Pujdu cist beletrii, potrebuji vypnout mysl.
Tak je to, do oci se ti pry dobra kamaradka usmiva, zertuje s tebou, objima te, a pak zjistis, ze to byla ona, kvuli ktere si mela dva tydny zaracha a jeste, ze mne tuto sobotu zase opila nabonzovala, ze jsem pila pivo. Dala jsem ji cokoladu za pet cigaret a koncim s duverou, zakerna pica, stara, blba manipulatorka.
Dobre, dost o tom, mam az euforii, protoze za ctyri dny jdu k Jarkovi ( jeste, ze jsem to uhrala pred obvinenim socialnich za alkohol ), a bude nadherny, svobodny a euforicky vikend! Dnes jsem taky pila, ctyri piva, ale neni to na mne vubec videt. Jenom ja citim uzasnou energii, euforii a spokojenost.
Dnes mi Pavlinka rano ukazala balicek salamy, asi sedm kusu, v krasne krabici, i s prevazanou stuzkou. Od radosti jsem se az roztrasla, i jsem to rekla, a Martinka, druha socialni, me pohladkala. Pavlinka mi dala deset, pet jsem vratila Zuzce pujcku. Vsechno, vsechno mam uz vybaveno. Tata se citi dobre a dnes mi volal, jak mi kupoval maskaru, linku na oci a serum i sampon na rust a regeneraci vlasu, to je vanocni darek. Uklizecka se obrazu velmi, velmi potesila, zitra budu mit tabak. Nejen od ni, ale taky od socialnich, jim jsem si dala koupit na Vanoce ctyri baliky.
U Vilka bylo perfektne, Vilko se na mne soustredil a nadbihal mi, Lubko prestava konecne tolik pit, stale mu to hucim do hlavky. A celkove, uz mne tam berou jako kamaradku, takze blaho vrcholne, smejeme se a dobirame. A Vilko mi daval Plzen za dve eura a pocital mi euro padesat. Joj, to za ty obrazky. Jeden z nich daroval kamaradce, jsem moc rada, ma ho v loznici. Ahojte, chlapi, rekla jsem, loucic se. Do Vanoc uz asi neprijedu. Proc, pta se Vilko, a ja mu na to, ze protoze nemam penize, chi. A smala jsem se zvesela a stydlive, jako devcatko. Jarkovi jsem ted volala, vsechno je naporadku, vari nudle a kouka televizi, byl svudny a rekl mi, at uz nekecam a jdu malovat. Je mi strasne fajn, vsichni maji svatecnou naladu a ja uz seru na to obvineni, protoze Pavlina mi rekla, ze ma reakce na to byla opravdova, opravdove poboureni. A byla to taky pravda, protoze ja jsem opila nebyla. Darovala jsem jim dva hezke, skoro vlastni obrazky, zlate mlade Martince, co si na soukromy mail ptala zaslat moje knizky, i Pavlince. Obe mam rada.
Uz jsem se ucuckala, mam i domaci obleceni. Posloucham Dead can dance a mam introvertnejsi naladeni, je devet hodin. Jeste si jdu k Marcelovi dati zalit kavu a instantni pyre. Na tom pokoji me radi vidi.
No, pyre uz mam i vystydle, kavu jsem uz davno vypila. Zase se mi vyhodilo podrazdeni kuze pri ocich, ale hned hned jsem si dala tu tabletku na alergii, a uz to neni rude. A ted jsem si jeste svacla druhou, ac se ma jedna denne.
Otec prijede uz zitra, je jeste jenom streda! Hura. Prestupuji na noveho operatora, tak mi donese simkartu. Pak uz jenom ctvrtek, patek a sobota… Zase jinak plavu, mota se mi hlava. Je jedenact, ale jsem jaksi bdela, nechce se mi spat. Vsechno, vsecinko je na svem miste, a to miluji. Krome Jarkovho tretiho darecku, ty dosky s miskama a priborem na syr, zitra musim jit za Pavlinkou. Jinak – zitra dostanu tabak od otce, od Norky uklizecky a od socialnich, to bude zasoba uz na Vanoce, sedm balicku. Jeden mi vydrzi tri dny, tak to je na jedenadvacet dni, tri tydny. Supr. Mam ted uz uplne vsechno, i tu kosmetiku od taty. Budu mit zase krasne vlasy… uz tri roky jsem na jejich vyzivu nic nedavala, jenom odvary z koprivy. Tata mi rikal, kdyz to kupoval, ze je „v takovem lepsim“ obchode, ty vole, to jsem nemela jeste nikdy. Rasenku mam tri roky a linky na oci jsem mela naposledy asi v petatriceti. Premyslim, ze bych nechala vlasy chvili odpocinout od barvy, a urcite si je nebudu barvit ted. Dostanu vyrazku a muzu jit do prdele.
Jeste mam takovy divny pocit, ze z tech spinavych popelnatych, cernych spaku kycham a soplim, zebych konecne prisla na puvod alergie? Vsechno me svedi. Mozna jsou to fakt ony, vsak zitra uz bude klid, Norka prinese uz dopoledne tabakos.
 Aha, jeste to musim vybavit, aby tatovi dali padesat eur, jelikoz ja nemohu drzet hotovost nad tricet. To daji vratni, podle me, nebot tata prijede v nedeli a nikdo ze socialnich tady neni, ona mu to odevzda.
Ochutnala jsem med; uplne v nem citim plast, takhle chutnal ten z Kypru. Je to med ze zemi Evropske unie, tak to tak docela dobre muze byt, anebo pochazi z Balkanu, tam rostou vselijake jine rostliny… Je, vis co me napadlo? Ja si tu podrazdenou kuzi natru medem! Je antisepticky, ci jak to rikaji, proste dezinfikuje a vyzivuje. Nevim, jestli to pomuze i na podrazdeni, kontaktni alergii, mozna. Mam jeste cas; kdyz to zrudne, co asi ano, nebot znam, ze pokozka se po aplikaci medu prekrvi, nebudu si davat nic, jenom tabletku.
Tak, a namazala jsem si take krk, protoze ho furt mam cely rudy a kuzi suchou, no, to jsem zvedava jestli to zabere. Vidis, kdybych byla doma, urcite by me to napadlo hned, jen co mi na med padne zrak. At mi sem Zuzka pecovatelka klidne vlitne, vysvetlim a nestydim se, jsem do pul pasu naha, protoze si nechci zasrat obleceni, pak to oplachnu, kdyz pujdu spat. K Jarkovi si z pochopitelnych duvodu tenhle denik neberu, coz je jinak skoda, to bych napsala sto stran. A prepisovat z papiru se mi to nechce.
Budem mit absolutni soukromi, vypnuti od vseho, az na ty bezdomovce, co k nam na Vanoce prijdou, ale ti nerusi. Doufam, ze jim Jarda neda nektery z mych darku pro nej, on je toho pripily fakt schopen, je to magor, haha. Nevim, jestli neudelam pro ne kapustnici, my ji s Jarkem nedelame, nevim proc, kdyz ji umim tak dobre, celou smotanovou. Myslim, ze ji nema az tak rad. Jenomze mne to evokuje Vanoce, cely rok ji nejim, skoda. Ahh, salat… to si pochutname, s rizky. Rybu nemame radi ani jeden, i kdyz ja miluju pangasiusa. Jenomze ten je pry jaksi stresovany pri lovu a tudiz nezdravy. I kapr na masle je perfektni, a taky celkem i obalovany… no, takze vlastne ryba mi chutna, kdyz ji delam ja, chi. Pekne v mlece vymocene file.
Aha, uz jsem si vzpomnela, med je antisepticky, a to tusim znamena protizapalovy. Akorat netusim, proc se zumpe rika septik… to absolutne ne.
Uz jsem si umyla krk. Kuze jemne stipe, ale je hladounka. Dostala vitaminy, chi. Oblicej mi med uplne uklidnil, nesvedi. Dobre, ale uz to prehanim se psanim maximalnich blbosti, totiz ja se pri psani citim, jako kdybych neco vyrabela, z ceho je uzitek. Jaky bude uzitek z tohto denniku, ale, nevim. Jej, to je jiz jedna. Tak dobrou noc, ja se tady jeste pomotkam.
Ah, jake krasne rano!
Vzbudila jsem se o jedenacti. Nemela jsem ani stipku tabaku, tak mi dala Betka cigu. Pak jsem shanela Noru uklizecku, ale ta koza mi nestihla koupit tabak, tak mi dala alespon dve cigarety. No a pak dosly holky socialni z mesta, a Pavlinka se smala, ze neumi kupovat tabak, ale koupili presne ten, co potrebuji, a velke baleni, to mam na tyden. Normalne jsem fyticky vyskocila od radosti, chichi. A pak mi dala velikou krabici a to je ten loparek na syr s miskami v nem zabudovanymi. Vsechny darky pro Jarka uz mam! Penizky pro otce jsou uz dohodnuty, v nedeli, jak jsem predpokladala, daji padesatku vratnicke. Uzasne.
Betka si jde koupit koberec, veze ji do mesta jedna holka z pracovny. Za chvili jdu za ni, vystupnovat si radost. Byla nasrdena, ale rikam ji – tes se, jdes si po novy koberec! A hned byl usmev na svete. Venku je strasna zima a promrzla jsem, jak tam kourim.
Tata mel asi zase zlou noc, psal mi, ze prijede az o ctyrech, ze se potrebuje vyspat. Chudak, udrzuje me to pri trizve mysli. Budu mu dnes oporou a budu ho lecit laskou. Mozna mi uz donese i tu drogerii… jdu za tou Betkou, at se nasmejeme.
No, vlolal mi otec. V noci byl zase na pohotovosti. Dali mu tam silny uklidnujici lek. Pak sel domu a tam si dal jeste Lexaurin. Dal si ho taky o sesti a o devate… co dodat… blbec se cpe leky, srdce je v poradku, a ted sel akoze ke mne, a je totalne nadopovany, je mu zle.
Takze pry to odlozime a mozna prijde jeste dnes, vratil se z cesty… ach boze, leze mi uz na nervy, nezere, jeste mi nadava, kdyz mu povidam, ze z toho mohl odpadnout… at jde lezet do nemocnice, nezvlada se o sebe starat. Je totalne mimo ve svych usudcich o zdravi, vsechno cte na internetu. Idiot, dopadne jako mama, co pri kazdem prdu cetla internet a pak ji z toho hrablo. Nejsem kruta, ani bezcitna, ale komu neni rady, neni ani pomoci. Ja tusim ani nechci, aby na Vanoce prisel k Jarkovi, protoze nas zase bude ohromne zatezovat. On ani nejde proto, aby nas videl, ale aby se lecil a moh na nas nakydat vsechny sve problemy. Vzdyt me vyhodil z domu, tak co se ted ke mne taha. Ani na Vanoce me devet let k sobe nedokazal vzit, i kdyz jsem plakala a neskutecne ho prosila, kdyz jsem byla ve starem domove. Karma. Dobre, jdu neco delat, asi si lehnu a budu vegetit. Citim se fajn a alergie presla.
Ach. Je deset vecer. Ten tata nakonec prijel. Cestou musel jednou zastavit na krajnici, protoze se bal, ze ztrati vedomi. O seste prisel a dal mi veci. A hned zase jel domu co nejdriv, ani ve vestibulu nebyl. Cestu zpet mel pry hroznou, bordel na ceste a jeste prselo. Ale dosel v poradku. Ted je na pohotovosti, psal, ze jede. Fakt by potreboval chvili si polezet v nemocnici, neumi se o sebe postarat. Je mi to lito… kdyz jsem ho videla, pohubleho, roztreseneho, citila jsem bolest. Jak se snazil dati mi ty veci! Jeste zlatou tasticku, abych si kosmetiku mela do ceho zabalit pod stromecek… uz mi dal tasky a na vratnici jsem zjistila, ze mi dal i svou zdravotni kartu, tlakomer ( porad si meri tlak ) a hroznovy cukr. To je cely on, jenom se dopovat, aby byl vykonny, a poradnou vyzivu nema. Same leky, neusporadane a navic. Boze, a on chce jeste jist ty houby! No amen tma.
Tak kosmetika… ach, je uzasna! Vodeodolna, prodluzujici a zhustujici spirala, ocni linky se steteckem. Sampon na rust vlasu a ctrnactidenni kura na posileni korinku, novy rust a proti vypadavani v ampulkach. Oba vyrobky jsem jiz pouzila. A co je asi nejlepsi, a ani jsem to nechtela, denni krem proti vraskam. Mam velmi suchou kuzi a uz jsem se nim natrela, a vrasky jsou o polovinu mensi. Byly tam, protoze jsem mela nepromastenou plet. Vsechno je to znacka Yves Rocher. Jsem velmi spokojena, a porad myslim na to, jak tam odpociva pri infuzii. Je dobre, kdyz o nej pecuji a venuji se mu. Ta jeho pritelkyne je asi na picu. Sere na nej, hlavne, ze ji pujde ctvrt dedictvi.
Jarko asi pije, vubec mi nezveda a dnes mi napsal jenom jednu zpravu: Boha, zakuruji. Byl asi doma a pak sel za kamaradama. At, aspon si uzije svobody pred tydnem se mnou a jsem si jista, ze se tesi jako pes. Asi si prijede po mne on, tata at odpociva a sanuje srdicko.
Za hodinu mi konci platnost stare sim karty v mobilu, tak si dam novou. Betka si dnes koupila koberec, pekny, ale nevyrazny, kavovy. Ja bych si koupila barevny, falesny persky.
Trochu me otravuje, furt chodi na muj pokoj a jen si sedne a mlci. Co ceka, ze ji budu bavit, jako byla zvykla od chlapa? Nevenuji se ji. Mnoho bere a nic nedava, vyzaduje si pozornost a neumi naslouchat. Nocni ma Hanka, ja ji rikam Andilek. Vysoka hubena blondyna s kratkymi vlasy a cernymi trnkami oci, ktera prekonala rakovinu a ucila se chodit. Vsechno, vsechno co mam nove, jsem ji poukazovala, sdilena radost je vetsi. Usmivala se svym jemnym usmevem a podrkotali jsme. Marcel se dnes opil, vypil dva deci borovicky a hucel z postele az na chodbu, jak jsem se smala! Nic z toho nemel. Boze, konecne mam mastnou plet, jak si ji tak hladim na tvarich. Vsechno je v uplnem poradku. Sice je to v poradku, i kdyz se neco blbeho deje, ale vzdyt se to pak vzdy ustali a da do pohody. To me zivot naucil.
Uz jenom tri dny, a budu u Jarka… doufam, ze se ke mne bude chovat pekne. Noale, jiste. Mozna se i pohadame, aby jsme pak byli k sobe bliz.
Pocituji prvni priznaky svobody, chi. Dnes se me Martinka mlada, socialni, zeptala, ze v byvalem domove jsem asi takoveto hezke vztahy s personalem nemela. Nora si mozna prijede po obraz pozdeji, dnes jsme se tak vystiskali hned zrana a kricim po ni „ laska moja de si, chybas mi ta de si!“
Jinak ten chlap tehdy v baru, co se mi vtiral, a pral si rypat se v mem zivote, aby ziskal informace, nacez me chtel ponizit, si pri odchodu sam rekl, ze je debil. Nikdo ho nepozdravil, jen jaj sem za nim zakricela, ze To jsi. Jeden extremne nabubrely megaloman, furt hulakajici, furt kazdeho zdrbavajici a poucujici, presvedcujici o sve pravde, obtezujici. Nechtel si odsednout, tak jsem mu rekla, ze na neho zavolam policii za obtezovani. Zvitezila jsem, pak uz si ke mne nesadnul a promlouval Vilka majitele mladeho a hezkeho, aby me vyhodil, ze jsem odpad, spina, chudera, nepracujici kurva. Vilkovi jsem se po jeho odchodu omluvila, ale rekl pobavene, ze je zvykly. Pry je to majitel dvou baru, a ja na to, ze at je treba prezident! Vilko se smal, libi se mu, jak lidi neposuzuji podle postaveni. Na druhy den se me ptal, jestli jsem nekdy videla, ze se takhle k nekomu chova. Rikam, ty mas socialni a emocionalni inteligenci, a to si take i myslim. No sranda, nechut k lidem me presla za dva dny a Vilkovy sympatie ke mne vzrostly, coz jsem rada. Je to vzajemne. Vilko ma vysokou skolu a umi myslet, i odhadnout cloveka, vazim si toho. Betka mu pry dala nakoupit za sto eur, vsechno koupil a nezustalo mu nic, a ona ho pry obvinila, ze ji okradl. Betku si k sobe nepoustim, ani ji moc nepomaham. Nezaslouzi si to, nema dobrou povahu a furt, furt vini lidi a je na ne nasrana. To vidis v jejich ocich, jak se ji to mele prefikane v hlave, zatim co s tebou herecky mluvi.
Z celeho postoje jejiho tela pri setkani vidim, jak se steluje do nejake pozice, nevidim na ni uprimne city a jeji reakce jsou jaksi hrane, neprirozene, umele. Neni v poradku. Ani se nedivim, ze ji ti muzi bili, ona si to vyzaduje, i na sobe uz citim, jak mne vydira, za rouskou srandy, jak mi vraci to, co se ji dotklo a pritom to byl k ni normalni, dospely a primy pristup a uprimnost, jak ceka nekolik dnu, az nekomu neco rekne, a predtim si to peclive vypocita, aby dosahla sveho. Je priserne urazliva a precitlivela, ne senzitivni, sobecky precitlivela. No, po mame dalsi herecka, to jsem teda dostala kamaradku. Ale mam ji celkem rada.
Zitra vstanu pozde, uz to vidim, je jedna hodina. O, ja uz si dam tu simkartu, ted mi meni cislo! Jaky dobry pocit, ze i v noci se neco deje, chi.
Tak, uz je to hotovo. Asi pujdu spat, nejak jsem ztratila nit myslenek… uzivat ticha s Dead can dance na balkone. Pustim si pak na dobrou noc povidani zenoveho mnicha, vcera jsem pri tom usnula a velmi me to vyzivilo. Tata je mozna jeste na pohotovosti, proto nespim. Chci ho hlidat, aby se mu nic zleho nestalo… to jsem delala pri vsech muzich meho zivota. Dobrouu….
Jako bych to predvidala. Otec je na jednotce intenzivni pece. Je slaby, dvakrat uz odpadl, davaji mu ctyriadvacet hodinovou infuzii. Asi bude potrebovat strojek na srdce… je mi hrozne. Nemam naladu, jeste Jaro mi tady spilal do zprav, ze proc neberu telefon, byla jsem u Betky. To jsou blbosti, ktere me ted absolutne nezajimaji. Tata muze umrit. Ani na Vanoce neprijede, kdovi, kolik tam bude lezet. Je to strasne slyset a vcera videt ho v takovem stavu, kdy tezko chodi, ztezka mluvi… jsem zmatena. Odreagovavam se peci o sebe. Poprala jsem, zabalila darky. Ten krem na plet mi odstranil alergii a rudou kuzi, je supr. I rasy mam delsi a hustejsi. Jdu se zabalit do periny, mam tady velikou zimu.
No, odlehlo mi. Tata volal, delali mu EKG, ma to dobre, mozna ani strojek nebude potrebovat. I se smal a byl v dobrem naladeni. Rikal mi, ze mohl zemrit, protoze mu dvakrat prestalo bit srdce. Ach, uz je dobre. Volala jsem i Jardovi, je opily, byl nakupovat. Byl srandovny, rikal same protichudne kraviny. Je mi velka zima, strasne slabe kouri. Nepohodli. Jdu se motkat, uz prestanu premyslet nad tatou a Jarkem, at jsem se sebou ve svem svete. Och, jak dobre je, ze nebydlim s Jarou! A tata je bojovnik.
Zitra musim jit za socialni, aby mi dala tricet eur na navstevu, a ty salamy pro Jarka. To dam zatim do nedele na balkon, tam se neskazi. Jak to ale Jarkovi dam..? Vanoce jsou az ve stredu… normalne, dam to do igelitky a do lednice, on nebude nourat. Mam vsechno vybavene..? Ted hned jsem do vaku dala vlozky, ty bych zapomnela. Co jeste… to je asi vse. Jej, normalne mi uz neni zima, mne snad byla zima z tech smutnych myslenek.
Citim teplo v tele. Pustila jsem si stary cesky dokument o indicke vesnici, ta lidskost a ten pekny, uklidnujici hlas me zahral zevnitr. Tyto pocity tepla mivam, kdyz je mi lahodne, dobre. Otecko asi spinka. Jarko bude mit zitra opici, hehe. Tata mi rikal, abych jen na nej carovala, vykladala karty a modlila se, a tak mu pomohla – rikal to napul zertem ale ta jeho mila, optimisticka nalada, i zertovani, mne dali uplne do pohody. Pry ten krem proti vraskam stal ctyricet eur, ale si ho zaslouzim, a rekl to moc, moc prejicne, laskave a dobracky. Moje zlaticko, tak ho ted i jmenuju, kdyz s nim mluvim. Teda ale fakt, co me to hreje???
Jeste jsem si vzpomnela; sbalila jsem platna, stetce a barvy a toaletak. Vilko mel dnes denni, vzbudil me o jedenacte, dotehdy jsem spala. Ted je deset, nemela bych ponocovat, chci jit za tou Pavlinou. Jeste musim peclive schovat tento pocitac, co na nem pisi. Dozadu do police pod saty. Kdyby tohle nekdo precetl, mozna me i vyhodi. Vzdy jsem riskovala, dava mi to pocit svobody a udrzuje trizvou mysl, jinak by jsem mala pocit, ze jsem moc cista a zranitelna. Divne, hm.
A vis, co mi dnes tata rekl? Jestli to selhavajici srdce neni z tech hub… ach Boze, skoro me slehlo! Tak on bez meho svoleni jedl ty lysohlavky!!! (…) Vim dobre, ze trava, muskatovy orisek a jine halucinogeny muzou vyvolat potize se srdcem, da se na to i zemrit. A on, v jeho veku a s vysokym tlakem! Je to pubertak. On si totiz myslil, ze kdyz si o tom precte nekde na internetu, tak to je spolehliva informace. Vsak jim na tom prd zalezi, ze po ospevovani ucincich na leceni uzkosti a doporuceni, nekdo zemre! Je to ilegalni latka, tak je nemuze nikdo ani udat. No to si pis, ze po tomhle zazitku ty blbe houbicky vyhodi.
Ja si dam dnes to serum na vlasy dvakrat, ac se ma jednou za den. Miluji ten pocit, kdyz vim, ze pracuji na tom, abych byla hezci. Opravdu, z Alverde kofeinoveho sera mi za tyden rasy narostly! A jak! Uz se konecne umim tesit, je mi teploucko a i jist mi zaclo chutnat, kdyz je tata v poradku. Mam je skoro jako umele. Tu novou maskaru jsem jeste nevyzkousela, dam si ji az v sobotu. A v nedeli naostro. Jinak chodim naostro i s nadry, ted porad, protoze pres svetr neni nic videt a nesnasim podprsenku. Tady na domove si v lete davam pres den normalni hezke saty, ale podprsenku nenosim, obtezuje me to. Prsa mam pekna, na muj vek jsou pevna, velika tak akorat do dlane a pekneho tvaru. Muzum se to libi.
Kdyz jsem predevcirem byla v baru, kamaradi me volali na cigaretu dozadu na terasu, jenomze oni by si radi povidali. Tak jsem jim se smichem a prisne rekla, ze nesnasim, kdyz mi nekdo keca do toho, kdyz kourim. Samozrejme jsme se smali pro mnou pozde uvedomeny vysloveny dvojsmysl, chi.
Vis co, ja mam uvnitr tri vrstvy; mikinu, svetr a zaplou bundu. Po celodennim mrznuti je mi velmi prijemne. Zapalila jsem si vonni tycinku Ruzi a udelala jsem si tak maly raj; ocarovavam se myslenkami, ktere zde pisu. Tento muj denik neni zcela spontanni; kdyz mam za cil navodit si urcity stav, chvilema pisu jinak, magicky. Krom toho, nejradeji ocarovavam jenom sebe pro blazeny stav citu. Boze, ja MAM tabak! Nadlouho. Dnes jsem snedla dve lzice medu, taky vcera. Med je lecivy, a jeste vice vceli pyl. Musim pak tatovi rict, aby mi ho donesl. Taaak, ve vuni, romanticky a konejsive se rozptylujici po mem pokoji, si jdu promasirovat mou indianskou hlavu, prokrvim korinky vlasu, a vetru do nich vzacny, drahy lektvar, po kterem mi vlasky zhoustnou a budou se krasne lesknout. Dnes mi je, po jednom pouziti samponu a dvou ampulkach elixiru, pochvalili uz dva lide, coz predtim nikdo nikdy neudelal, a Vilko pak rekl, ze me opre o stenu, hihi.
Dnes jsem se byla ohrat ve sprse, asi dvacet minut jsem se polivala horkou vodou az pokud nezmizel ten vnitrni chlad a citila jsem se prohrata. Zpivala jsem si, Vilko vedle v osetrovne psal papiry a pak jsem si sla zapalit na balkon, protoze mi uz nebyla zima. Ja otuzuji, nekdy nedobrovolne, cely zivot, a nic mi neni. Fakt, ja nemam vubec zadne bolesti, vubec nic me neboliva. Doufam, ze to tak bude co nejdele, asi mam dobry zivotne – pohybovy styl. Jinak po Vanocich si chci udelat procistujiki kuru se slanou vodou, vim z knizky o ocistnych jogovych technikach cely slozity postup a trva to tak pet hodin. Proste budu pit slanou vodu a delat urcite cviky, az pokud pri stolici ze mne nepotece cira, nezbarvena voda. Uz jsem to delala a vysly ze mne slupky, kustky a zrnicka, ktere jsem jedla rok predtim, moc ovoce nejim. To vsechno se udrzuje v zahybech strev i leta, a tato procedura rozpousti i ty nejpevnejsi usazeniny. Navic slana voda blahodarne vplyva na telo a bioprostredi strev. Moc se mi do toho nechce, je to namahave, pujdu asi tricetkrat na zachod, a bude me stipat konecnik od slane vody, bude mozna podrazdeny i dva tydny. Ale stoji to za to a jde to i bez hadicek a nemocnice.
Je jedna, ted tady byla Lubka pecovatelka a zepry tady mam velkou zimu. Ono je to asi proto, ze ja jsem krajni pokoj a mozna i ten radiator je na konci chodby nejak mene vykonny. Je jenom teply, vubec dobre nehreje. Joj, vubec se mi nechce spat, mozna az za takovou hodinku. Jdu kourit.
Dneska byl Jaro fakt rozsafny, byl ve meste v obchode a napsal mi, co ma pry koupit. Jenze jaj sem nabijela telefon a sedela u Betky. Napsal mi, kde se pry jebu. Po pul hodine, kdyz jsem se vratila, jsem mu hned dvakrat volala, ale pokazde me vypnul a pak mi napsal Jebu te. Jaj, trvalo tri hodiny, abych ho obmekcila, urazeneho. Psal mi.
Cim dal mekceji… a vecer byl uz jenom Kohout, co huci opilym hlasem na svem smetisti doma, hehe. Ale byl pratelsky. Ja uz ho dobre znam za tech devet let a vim jak na nej. Sam mi rekl, ze to s nim umim. Jojo, vzdyt jsem mela byt ucitelkou v materske skole, chichi.
Joj, ja nevim, ale dnes jsem tusim vypila tri litry pepsiny, mozna proto su stale bdela. Ale no, jdu nasilu spat. Pri pohadce urcite usnu. Vlastne ja ted dokazi usnout, kdy se mi zamane, staci jenom vytvorit spravnou atmosferu a uvnitr sebe nastavit spravne naladeni. Dobre. Tak zachod, vysvlect se z bundy a fantazirovat o tom, jake budou Vanoce!
Otec jede na revers domu, nevi tam vydrzet to prostredi, ani nespal. Nasadili mu uz leky, jenomze ho tam jeste chteli nechat na pozorovani. Je priserne vycerpany, neji, nespi, hlas ma strasne slaby a jede z rezerv, kterych mu uz moc nezbyva. Usnula jsem o treti rano a vzbudila se o deviti. Na strasnou zimu. Omrzaji mi ruce, nevim, jestli mi je takova zima z otce, ale citim se na pokoji jako v sedmnacti stupnech. Jarko na mne kasle, dnes se vubec neozval, jsou ctyri. Nezveda ani telefon. Jsem uplne sama, jeste dobre, ze si tady muzu popovidat s lidmi. Betka sla do mesta, tak jsem ji dala koupit jeste pro Jarka dvoje boxerky. Mam tricet eur. Do baru ale zitra nepujdu, nechci si rozhodit naladu. Citim, ze Jarko jiz neni muj… nevim, co bude… doufam, ze otec nezemre… to uz bych nemela nikoho. Ale neni to poprve, kdyz jsem zila v utulku, dva roky jsem byla uplne bez blizkeho cloveka, a jeste k tomu jsem dala dceru na adopci. Muj zivot je pekne drsny, nemam kolem sebe dobre lidi, to mi rekla i Zuzka Antareska, ze nemam stesti na lidi. A ja doplnuji – na rodinu nejmene. Jsem ted smutna. Ani jist mi nechutna, od rana jsem snedla jenom jeden rohlik.
No, dikybohu, otec zavolal, je doma, uz i spal. Ale stale nic nejedl. Hlas ma uz skoro normalni, vidim to dobre.
Jarko si vypil s kamarady, az o sedmi jsem ho zastihla doma. Je mi z toho trochu smutno, byl rozjareny, byl i ve meste na trzich i v Galante v senku… vubec mi nechce rikat, kudy chodi. Nevim, jsem nejaka bez nalady. Umyla jsem si vlasy, dala vodicku na rust a zapletla copky. pak krem na oblicej, serum na rasy a korektor; vsechno jako obvykle. Musim se ocarovat na dobrou naladu. Zima mi uz neni, vyschla Betkina mikina a je mi tepolucko. Skoro vsechno uz mam pripraveno. Zitra jeste vytrham oboci a bradu. Sprchovat se budu az v nedeli, tehdy odchazim, at si me Jarko vezme uplne cistou. Beru tri igelitky a maly ruksak. Na kolik ze to vlastne jedu..? Na sest dni. To budu akorat nasycena Jarkovou spolecnosti, zase se neco noveho o sobe dovime a nas vztah to posune mozna vys. Tesim se hlavne na Stedry vecer, na sezeni pri stromku a veceri. Aspon se na chvili vratim do detstvi, Jarko stale rika, ze nema pro me darek, ale s urcitosti vim, ze ma, a jsem zvedava, jaky, co vymyslel.
A hlavne chci videt jeho radost z mych darku. Tesim se na spolecne sledovani pohadek… nebo jenom tak na vecerni zatuleni se do sebe navzajem.
Zitra ma Vilko denni, budu si mit s kym popovidat. Ja jsem vlastne stastna, mam dobry zivot. S Jarkem to tahneme na desaty rok a chytame druhy dech. Uz jsem spis usadla, miluji jistotu, protoze cely zivot, od detstvi jsem trpela stale se menicimi podminkami a nejistotou. Nemela jsem oporu v nikom, jenom sama v sobe. Mamina povaha se menila jako pocasi a otec tehdy takrka nebyl, az do me tricitky. Jak ty leta bezi… tahne mi uz na padesat… zacatek starnuti u sebe pozoruji po ctyricitce, hlavne v obliceji. Netrapim se tim a mladost bych zpatky nechtela, jsem unavena zivotem. Jenom jaksi zmizla jiskra, vic premyslim, a rychleji, a taky jsem mene emocionalni, skoro vubec neplacu. Ted tato udalost s otcem me rozhodila, tak se trochu zamyslim. Mam pocit, ze jsem zamrzla, dusevne i telesne. A taky se blizi konec roku. Jdu se motkat, asi uz nebudu dnes psat. Chybi mi malovani…
Jdu cist a spat. Je jedenact. Dobrou.
Ach joj juj ach…. je mi nadherne!
Otec ma srdicko uz v poradku, jenom je otapeny z tech leku. Jedl. Pritelkyne se o neho stara, chodi za nim. Uf..
A ja zitra odchazim!!! Vsechno mam sbaleno, jeste jsem zapomnela na slavnostni saty a sampon. Jarko seka drivi a urcite chysta vsechno, upratuje, vysava, cisti. Zitra mu vyzvednu z lednice v osetrovne salamy. Oholila jsem si nohy, vytrhala oboci, v podpazi jsem si chloupky nechala, nebot Jarko to ma rad, chi. Alergii uz vubec nemam a ledva je videt zacervenani. Ted byl tady Vilko, donesl mi veceri, mame kabanos. Rekla jsem mu roztomile, ze mi jebe, a on se smal, ze kolika uprimnost! Chi! Uz jde domu, uvidime se az dvacateho sedmeho, za sest dnu.
Za asi hodinku budu volat Jarkovi. Dala jsem si, presto, ze mam zapletene copky, to serum na vlasy. At to neprerusim. Ja zasnu nad temi rasami; jsou dlouhe tak, ze se mi dotykaji oboci. Je pul seste, uz jenom… devatenact hodin, z toho osm prospim. Marcelovi jsem dala za hrst spaku, nema penize, ani cigarety. S Betkou se cely den nebavim, ani nebyla prilezitost, ale nevyhledavam ji. Videla jsem ji po ranu, zas byla nasrana. A to si ted koupila tri koberce, mela by zarit. Vcera vecer mi bylo tak teplo, az jsem nemohla usnout, kdyz mi tata napsal, ze nema arytmii a trochu jedl. Kdybych byla ve starem domove, na Vanoce nejdu nikam. Nemel by me kdo zavezt. Nechci uz na ty tri proklete roky ani myslet, nebot mi z toho klesa vitalita. Umyla jsem zem na balkone a jeste nesmim zapomenout schovat pocitac.
Vilka jsem poprosila, jestli mi nepoleje kvetiny. Dnes jsem snedla dva spenaty, konecne mi chutna. Udelala jsem si i nehty, jeste je vylestim, lak si nedavam, vzdy se mi hned sloupe. Francouzsky styl.
Dam si budik na osmou, at tady stihnu vybavit vsechny formality. Dobre, Vilko byl zkontrolovat, zda mi nachystali obcanak a zdravotni karticku. Jo. Jaj, nervozni jsem uz, Jarda nezveda, on se totiz, prosim pekne, stresuje. Absolutne si nevi zorganizovat veci, vzdyt i minule misto o jedne prisel o deseti… je prece normalni, ze vecer pred navstevou si zavolame a vsechno dohodneme. Trouba…
No, ted psal, ze sedi s kamosem. Tak dobre, vzdyt na svatky se znamymi nebude. Vypada to tak, ze sehnal i ridice, napsal mi Ano, ale ted nevim na kterou otazku. Tata srdicko a tlak ok, je pul osme.
Byla jsem si ve vestibule v automatu koupit irisku, kafe. Posedela jsem v altanku, nebot jsem cely den na pokoji a mam stale stejne myslenky a pocity. Jak jsem osvezena, ano, potrebuji porad zmenu. Pokecala jsem s Mirkem vozickarem, Betka uz kazdemu leze na nervy. Je to ted takovy dvacet hodinovy nuceny odpocinek, pak se to rozjede. Nebudu vedet, co driv, chi. Vim, co ted udelam. Natru si cele telo, at jsem zejtra sametova.
Ja jsem taak netrpeliva… dala jsem si robotku – pospajet pisne od Bye City Rollers do jedneho pasma, abych nemusela mezi nima prepinat. Nu, ale trvalo to jenom deset minut a ted je jeste jenom devet. A ja spala i odpoledne. Tak mi to tady hraje a ja se motam a jsem roztrzita. Volala jsem Jarkovi, sel domu s kamaradem a byl strasne chutne opily. Jak jsem mu to rikala, bylo to slyset pry na celou ulici, protoze ma takovy mobil, koupil si novy. A venku pry kopa lidi a ja se jen nadsene smeju. Ridice pry asi sehnal. A kdyz jsem se ho ptala, proc se nekdy neopije se mnou, smesne se dramaticky namichl a zepry mi da, az zrezavim, haha. Totalne se mu motal jazyk, tak mi udelal naladu, smal se.
Tata mi posila srdicka, parada, je mu dobre. Uff.
Jdu se namazat, haha! Ja se asi tim kremem a serem predavkuju, chacha. Teda, ctyri dny jsem nebyla v senku a nepila, a jak to citim, nudim se. Nic, nad cim bych mohla premyslet, zadny boj s rozmrzelosti, nebo naopak, chybejici euforie a touha po normalnosti a klidu. Ted se vsichni lide motaji po meste a ja prd, cely den na pokoji. Sice mohla jsem jit dnes ven, ale nevedela jsem, jestli by Jaro nesmiroval, kde jsem a pak by mi jeste skazil Vanoce, se svou zenskou urazlivosti. Uz jenom patnact hodin… je. No, pujdu si lehnout. O osmi vstavam. Ahojky!
Joj… vstala jsem na sousedkin krik o sedmi. Uz jsem osprchovana, poustim si pohadku Ronju, podle Astrid Lindgrenove natocenou, krasna atmosfera. Za chvilku se jdu malovat. Psat uz nebudu, nemam cas. Krasne svatky!
Aaaach…..
Ja jsem tak rozkosnicka..!
Ted nedavno jsem prisla po peti dnech na domov. Jsem takova spomalena, premyslivejsi, a Jarko je urcite o trochu lepsi. Bylo nam strasne hezky, vubec jsme se nepohadali, jenom se urazil jednou Jarko, jednou ja, a za hodinku to bylo v poradku. Varila jsem skoro kazdy den, i dvakrat. Jarko se darkum tesil, a ja jsem od neho dostala dvoje nausnice, retizek s mesicem a … pivo, haha! Cele svatky byly uplne idealni, ale uprimne, je videt, ze Jarko se snazi, abych s nim zustala. Dnes i na Stedry den k nam prisli dva bezdomovci, jednoho uz znam, sem – tam pomaha Jarkovi se drevem a praci na zahrade. Dostali od nas salat, tabak, kousek salamy z divocaka, cigaretove papirky, a Jarko je pozval na frtana. Vecer jsme pak travili spolu, koukali jsme same pohadky. Jsem prepita, kazdy den jsem neco mela. Kupodivu, nemilovali jsme se velmi casto, spis jsme si uzivali pritomnost toho druhyho. Ja to delam vzdy, ale Jari si me ted dost hyckal. Jaj, dobre je.
Jdu na chvili oddechovat, uz nejsem zvykla psat delsi odsek. Pri Jarkovi jsem moc nemela cas na sebe a sneni, tak si to ted vychutnam. Jinak jsem ale vyzivena az po okraj, vsechno je na svem miste a nic me netrapi.
Posloucham Saxanu, pohadka mi jede pres internet, cela televize, ale jenom zvuk. Jsem liinaa… vcera prijel i tata, byl pomalejsi, soustredenejsi, nepospichal, a navstevu si uzival. Asi trikrat nam rekl „Deti moje“ , to bylo velmi pekne. Srdicko mu jiz pracuje spravne, jenom je unaveny. Jarkovi dal padesatku a mne tricitku, zlatej. Ja jsem si hned objednala dve spiraly se serem na rasy a na vlasy cernou Hennu primo z Indie. Trochu si jeste odpocinu a psat budu pak, jeste je jen sedm.
No, byla jsem se probrat na mrazu na balkone. Volala jsem tatovi, zdravotne dobre, ale je velmi slabounky a nic s tim nedela, vubec neji. Vlastne se nema timto jak uzemnit a pak jeho mysl ovladnou fantazie. Pamatuji si, ze kdyz tu byl jeste asi pred mesicem, byl v jakesi povznesene nalade a uprostred rozhovoru se podival jinam a uplne bez souvislosti, rychle, rekl „slunce“, a pak pokracoval. Ja se stavim, ze tech lysohlavek si daval vyssi davky a mel halucinace, posral si psychiku a srdce. Jeho otec mel porazku a na druhou zemrel, tak at si dava pozor.
Byla jsem velmi dospela a zrala, kdyz otec povidal, co a jak je s nim, a na okamzik jsem se zadivala jinam a plakala bez vyrazu a slz, to tehdy, kdyz rekl, ze se mu na deset sekund zastavilo srdce. Kdyz od Jarka odchazel, zustali jsme venku asi deset minut bez bundy v mrazu, jenom abychom mu zamavali, ale tata se dival primo, nevidel nas. Tatovi se dvakrat zacal lamat hlas do place, ale to jsem videla jenom ja, dobre to ovladl. Jiste se muj poklad boji smrti. Ja, kdybych mela tolik let, byla bych uz smirena, protoze uz ted skoro jsem. Je to jenom prechod a novy zacatek. Skoda, ze je tata takovej prisnej materialista. Ke mne byl v mem mladi kruty, velmi mi nadaval a kricel na mne, vlastne jsem se z otce i mamy zblaznila, az dokud jsem nezacala zit s Jarkem, ten mne vylecil. Taky na mne rval, ale to ho naucil zivot, s nim bylo velmi tvrde zachazeno, ani nemel citove zazemi. Kdyz tatinek odesel, rekl, ze asi citi, ze prichazi konec. Pry on si taky neumi predstavit, ze prijde o pratele, mne, dum, a ze se s tim vsim bude muset rozloucit. Je dobre, ze Jarko ma takovou zkusenost - pritele v pokrocilem veku, protoze se takto zamysli nad vlastni smrtelnosti a bude si vic vazit zivota, bude mit z neho vetsi radost. Ja tady v domove prichazim se starim, nemocemi a smrti do kontaktu prakticky kazdy den. Je to konejsive, ne depresivni. Jakoby vsechny starosti a malicherne problemy ztratili na dulezitosti. Uz neresim to, jak na lidi pusobim, jestli se chovam spatne nebo smesne, nebo mimo. Jsem autenticka a posloucham, co mi rika moje telo a srdce, a taky duse, a ridim se tim. Ten Jarkuv kamarad spal na Stedry den venku ve trech bundach, a presto se smal. Vsak jsme ho taky nakrmili, at mu pribydou tukove zasoby, chi. A co jine pomuze na naladu a zimu, nez poldeci.
Miluji otce, ale co ma prijit, urcite prijde, mozna driv, mozna pozdeji. Musim se na to vnitrne pripravit, budu na tom pracovat.
Mamina smrt bude taky hodne bolet, ale v mych vzpominkach zustane mlada, protoze jiz devet let o ni nic nevim. Ted je ji sedmdesatdva. Mi rodice jsou mi dobrym prikladem, jak nezahodit zivot nezralosti a neznicit si psychiku a telo jedem jako jsou zlo, zarlivost, uzkost, pomstychtivost, chlad a vysmech, arogance, cynizmus a nenavist, agresivita. Hlavne nenavist a neschopnost odpustit, to teda jo. Vsim timto totiz zili. Na mne pohlizeli temer jako na nemocnou, prinejlepsim naivni a slabou, hloupou. Za moje dobre naladeni. Ja jsem se v zivote totiz nicim nezasvinila a vse spinave, co jsem citila, jsem vyzvracela, casto hned po udalosti a doslovne. Spina musi ven, nez zahlti celou dusi; to jsem jednou jako dvacetileta rekla tatovi a ten jen klidne rekl Presne tak. Ja ho vlastne ucila. Vzdy byl zvedavy na me myslenky a postoje, mama taky a dlouho, predlouho jsme si dokazaly o tom povidat. Posledni, co o mame vim, je ze rekla, ze umira zaziva; to bylo po tom, co mne tata nasilu umistil do domova.
Zjistuji take, ze lide kolem mne si mne vetsinou velmi rychle oblibi a ze i kdyz me nemaji zas nejak extra radi, vzdy mi s dobrym umyslem poradi a pomohou. To jsou socialni pracovnice, pecovatelky a skoro vsechen personal. Klienty nemam moc rada a ani jim neverim. Ne proto, ze vetsina to ma v hlave hodne nakrivo, ale proto, ze vsichni jsou velice mazani, neumeji zit samostatne, jen sobecky vyuzivaji lidi kolem, protoze nemaji vubec zadne starosti a kontakt s vnejsi realitou. To jim nezazlivam, ale jsou jako vycancane panenky ve vyloze; mrkaji ocima, mluvi nesmysly a jsou prodejni. Jenom kus tela s nemocnou dusi, ktera je vlastne zabita samotnou nemoci. Dobre, ale jdu uz pryc od vaznych uvah, to neni muj styl. Zivot, pokud je, by mel zarit, to umim od sedmnacti, kdy jsem se kvuli mame a jeji tyranii malem otravila, stacilo snist o jeden muskatovy orisek navic. V nemocnici to vubec nepoznali, ach, jak byli doktori zaostali v devadesatych letech! Vzdyt hippies si muskatovym orechem navozovali halucinacni stavy. A ja jsem o jeho ucincich vedela ze stare knizky o Beatles. Jeste jsem byla tak sikovna, ze jsem ho postrouhala do vody, abych ho lepe pozrela, dva byli. Tu strasnou chut si pamatuji doted, ale kdyz ho citim v kolaci, nevadi mi. Je takovy ryze etericky, jako olej.
Je deset hodin. Tata psal, ze se mu polepsilo, hura!!! Jinak ted mi spadla z postele vubec poprve, co ji mam, panenka – morska panna. To znamena, ze ted se ja budu starat o tatu, co jsem velmi rada. Jako ze dite uz neni. Pokoukala jsem stranky o nechutenstvi senioru, poslala odkaz na bylinne kapky na chut do jidla tatovi. Jemu to moc dobre padne, ma me, protoze mu pisi kazde dve hodinky. Nezapominam na nej, jako on vecne na mne nemel cas a uzival zivota, kdyz jsem byla sama a padla, poslal mne tehotnou do utulku, dva tydny nechal tehotnou na ulici… a on doma prazdny rodinny dum. Ja to ani nevnimam, myslim na vse, co pro mne v zivote udelal, jak mne provazel cely dosavadni zivot po mych nebezpecnych cestach, jak mi vse vybavoval,.. je, ted jsem si vzpomnela na dnesni sen, nekdo mi v nem rekl, ze ted uz budu jenom odpocivat a mit cas na psani o svych dosavadnich zazitcich,,, dobre, pokracuju… jak za mnou vzdy stal a krvopotne a nad sve sily zachranoval muj blaznivy zivot… no jo, tata konecne zmeni zivotni styl, u Jarka byl velice zmeneny a citila jsem z neho ciste vnimani a vyrovnanost, dokonce zazertoval, nepovedlo se mu to, ale ja se smala jako vzdycky a ani to nepoznal. My se oba spolecne ucime nebyt palicati a poslouchat moudre rady, protoze vsak my umime vsechno nejlepe a umime si poradit, ne? Hihi. Dobre, necham uz tatu spat, at ho me myslenky nerusi, chi.

Jarek je podivuhodna osobnost temer beze stalych rozhodnuti a pameti, co rikal, a co si myslel. Je neskutecne mile spontanni, drzy, kdyz se dobre citi, tak ukecany a dobre umi jednat ve stresu, ne vsak tak dobre a rozumne, a hlavne klidne, jako ja, hihi. Zazil se mnou moje nemocnice, jednou me v mrazu a ve vetru deset minut cekal, aby mi pres mrize mohl podat tabak, ktery jsem moc potrebovala, a dat mi polibek. Ani nevedel, jestli mu pujde autobus nazpet. Prisel tak, ze mi z fleku po puldenni odmlce bez ohlaseni napsal „Jsi blizko brany?“ velikou zasluhu na tom, ze uz pet let zije sporadane, neflaka se po barech a hernach, ma doma kraliky, ktere jsem na starem byte s nim koupila ja, mam ja, a predevsim, a to prioritne – on. Ja prvni jsem ho chvalila, spravne kritizovala, usmernovala, radila, davala podnety a napady, vzdyt predtim skoro nechodil do obchodu a ted je to jeho oblibena cinnost. My jsme se tak v zavesu oba vedli jako pri tanci, s laskou, a tak jsme se za devet let protancili az do krasneho obdobi, kdy ma kazdy svuj jednoduchy zivot a milujeme se. Naucila jsem ho projevit city, naucila taky prozivat radost z darku, z pekneho dne, vsechno to vedel.
Naucila jsem ho z chmur, tak jako sebe sama, obratit se ke slunci a vyhrivat se v jeho teple, uzivat si tu peknou stranu zivota a skaredou si nejak moc nevsimat a neprikladat ji dulezitost. Ani jeden z nas se nekouka na zpravy, absolutne nas nezajima politika a soubiznis, myslime si o techto spinavostech sve. Zajima nas romantika, jeho po chlapsky a mne po zensky. On rad kouka krvave filmy s nasilnymi scenami a rychlou akcii, kde vzdy vyhraje ten dobry, silny, statecny, a mozna jsou to jeho idealy, protoze rodice mu nemohli dat vubec nijaky vzor, zemreli mu tragicky v detstvi. Ja zase ctu, vetsinou stare a klasicke romany. Na dva roky, kdy jsem tlak na sebe resila pitim, vzpominam jako na roky meho upadku a pouceni, protoze jsem si zkusila, co je to jit po ulici a citit se nedustojne, spinave na tele i dusi a zit s otupenymi city. Vubec nikdo mi nepomohl, Jarda me jeste vic potapel a tata mi tehdy nadaval. Ty casy byly ocistcem na pranyri, verejne, a sama jsem ho v ulicich vyhledavala. Zkousela jsem totiz, kam az muze zajit ma svoboda a odvaha, az to uz hranicilo s prestupky. Jenomze ja jsem vsechno vnimala velice intenzivne a vse plne prozivala, kazdy den byl nabity kouzlem, dobrodruzstvim a nikdy nekoncicim virenim. Vysla jsem z toho omnoho zralejsi, o dobrou trictvrtinu silnejsi, a proto veselejsi, svezejsi a, ackoli se zuby jak notama na buben, o trochu hezci a teplejsi. Jarko to vsechno pozoroval, trpel se mnou, nenavidel mne, ublizoval mi a tyral me, a pak jsem ja byla ta, co si ho musi ziskat zpet. Vratit mu tri roky jeho pomoci a zraneni ode mne, zahojit, usmirit, nechat zapomenout, a hlavne – vydrzet. Znam svoji houzevnatost a taky jeho, a uz za sest let jsem mu vsechno vynahradila, pohladila jizvy, rozmazlila si ho. Ted ja davam mnohem vic, a vedome, ja drzim oprate. Jednou mi rekl, ze se mi prizpusobi – opravdu porad potrebuje vedeni, jako od mamy, kamaradky i milenky.
My se spolu proste nikdy nenudime, porad jdeme vpred a jenom se divime, jaci to jsme, objevujeme se vzajemne, i sami sebe. Ja musim zachovat rovnovahu, aby Jarko mel porad pocit, ze mne musi dobyvat, a v jeho neduverivosti ho zase vic musim dobyvat ja – jsme absolutne flexibilni k sobe navzajem, vzdy jsme v souladu, a po konfliktu a vykriceni si svych stanovisk se po odmlce nanejvys jedneho dne vratime s blazenosti bezpeci vztahu k beznemu zivotu, jako by se vubec nic nestalo.
Jarko ma velice jemnou hranici mezi vedomim a nevedomim, presne jako ja, jako dite. Kdyz se nekde ocitne, okamzite souzni s okolim, protoze ho prostupuje a on nema barieru. Pak se stydi, tremuje, zamilovava na pet minut, hihi, boji, hneva… je velmi reaktivni. Jeho intuice je ale ovlivnena vztahovacnosti a domyslivosti, takze mnohdy reaguje uplne mimo hru, mimo realitu. Dalo by se rict, ze je hloupy, ze nema inteligenci. Mluvi i premysli prizemne, velice drsne s jemnosti umelce. Je syrovy. Umi to vsak ovladat, je jako divoky Heatcliff z Bourlivych vysin, ktery neublizi jen Katy, jedine zene, kterou miluje, i kdyz svadet tedy umi. Jarek se na zenu vrha s detskou nedockavosti a radeji se svest necha. V tomhletom jsme stejni, ale ja vzala rozum do hrsti a svadet jsem se naucila. Dve ciste duse, dva tulaci, dva vykricniky pro zkazene charaktery nekterych lidi, kteri nas jeste neznaji.
Joj, to uz je pulnoc..? Vzdyt jsem vstavala o sesti, Jarko mne vzbudil hlazenim… jeste se mi chce psat, miluji tyhle chvile nocniho ticha… jinak nekdo mi do darku z domova pribalil vonavku Pulnocni muza, to je tedy fakt trefa… je krasna, sladka a kvetinovo – ovocna. Zrovna se mi moje od taty minula. Ted jsem ji jeste jednou ovonela; citim tam i detsky pudr na rit, hihi. Uz me jinak zas chyta energie, uz jsem se nabila vlastni mysli. Uz jsem se oddelila od Jarka. Zitra jedu do baru, Jarko mi dal euro padesat na pivo. Joj, jak se tesim na ty rasenky na rust ras a na Hennu! Usi mam jak domorodec, ctyri dirky v kazdem a v kazdem velika nausnice, chi! Pry je kupoval opily, ze si to nepamatuje… je to trouba. Dva pary? To je rozum… ale jsou krasne. Dobre, jdu preci spat, je jedna. At nevstanu naobed. Dobrounkou!
 Je dalsi den, a ted mam neuveritelne dobrou naladu. Zkusila jsem jit do baru, ackoliv Betka i Miro na voziku rikali, ze je zavreno, ze majitel je na dovolene. A bylo otevreno! Ja se ani nenamalovala, a vypadala jsem jak mys, ale zrovna, zrovna ted jsem mela stesti na obtezujiciho muze. Pekne jsem to uradila a pak sedel vedle, snad pochopil. Byla tam tak vytecna nalada, ze jeste ted, po tri hodinach, jsem v euforii. Volala jsem me lasce, taky je opily a trochu nervozni, protoze by se miloval a musi ted doma topit. Vypila jsem pet piv, vsechno v pohode, prepasovala jsem si dve plechovky nahoru, za chvili je pujdu znicit.
Myslim jenom na Jarka, jak necte moje zpravy, protoze jdou jedna za druhou… vi, ze ho miluji.
A! Tata dnes jedl!!!!! Koupil si vyvar, brambory, maso, a koupil si taky caj a sirup na nechutenstvi..! Volal mi, a pak mi rekl, ze se musi soustredit na traveni. Ja jsem tak, tak stastna!!! Hlas mel uz normalni, a byl i klasicky sobecky. Ale, Jarkovi koupil powerbanku na tu vestu, co bude mit ode mne na ohrev, tata proste musel myslet na druhe, co ho maji radi a tak se neuveritelne posilil, jeste chvilku pred nakupem jsem mu psala vazne a smutne, zda jedl. Uz jedl!!! Tata bude zit do stovky, uz to vidim. Jinak Jarko jeste pred Vanocemi volal do baru, a ptal se, co delam, ted mi to povidal Vilko majitel. Opravnene se me zastal a Jarkovi vytloukl blbost z mysli. V baru ted byla perfektni humorna atmosfera, jsem posilena muzskou energii a dnes budu malovat Vilkovi, majitelovi obraz. Jesteze jsem tam sla, neupravena, s rozhodnutim, ze se za pet minut vratim. S Betkou jsem uz mluvila, je neuprimna a falesna. Totiz urazila se na to, ze jsem ji chtela dat padesat centu za zapalovac, ktery mi koupila… totalni blbost, ale byla tehdy opila a agresivni, hucela po mne za to. Jinak minula jsem si penize na zasilku, objednane sera na rust ras, tak jsem jim napsala mail, jestli to nemohou poslat o tyden pozdeji, to uz budu mit penize. Normalne, narovinu, jako s kamaradkou. Uvidim, to se nejak vyresi. Ted jdu kourit do ty strasny zimy a najim se, dikbuh mi odlozili veceri a ja ji vyzvedla bez podezreni z piti. Ah, koncentrak…hihi.
Jinak vis, co se stalo? Marcelovi, co je na pokoji s Marosem, padesatnikem ( Marcel ma petactyricet ), nekdo urval kabel na televizi, to muselo byt cilene. Jenomze on, sikula, si to spravil a pry ma podezreni, kdo to byl. Tady jsou vsichni dementi, ale tohle udelat i tak lze. Jsem nasrana, a uz, kdyz jedu na zachod a na chodbu, beru tady vsechno jako ubytovnu s neznamyma. Predtim jsem byla mekka a rodinni. Dobre, az ted jdu kourit, protoze beham jak splasena srna a v srdci mam krasne teplo, kdyz pomyslim na Jarka a otce. Boze, jak byl Jarko prekvapeny z darku! A jak jsem se ja tesila z nausnic! Blaznili jsme se jako deti. Jarko je muj blazen. Naucil me zit.
Ach, konecne jsem si popovidala, byla tady Lubka pecovatelka, ta, co ji zemrela dcerka. O Betce a o jejim morbidnim naladeni, o Jarkovi, ktereho Lubka tak uvolnila, ze se mu libila a smal se s ni. Rekl prede mnou kamaradovi, ze ma pekne zelene oci, a ze by ji bral, chi. Jaka jsem byla rada. Rekla, ze konecne mam tady pustenou hudbu… ale jaj i mela pustenou vzdycky, jen jinou, zamyslenou, snivou, smutnou a relaxacni. Ted mam Bay city rollers, veselou, teenegerskou muziku ze sedmdesatych let.
Mozna i ona vnima neco pozitivni, a proto si to vsimla, chi. Uz jsem skoro strizliva a jdu malovat. Je deset. Pak asi napisu, jsem houzevnata, takze to vydrzim.
Je jedenact, sest hodin po piti. Uz jsem trochu vystrizlivela a probrala vsechny v pripilosti reknute veci jako „muze byt, neudelala jsem si ostudu“. To jsem prebirala pri malovani, ale moc se mi ten obrazek nepovedl. Je sice jemny a vyvazeny, nema tam ale trochu toho „profi“, je obecny. Jsem ted trochu rozladena, to, co bylo predtim skvostne, je ted obycejne a ma euforie byla vyvolana jenom alkoholem. Ne vsak to, ze otecko se najedl!!!! Ah boze, konecne, velmi mi odlehlo.
Jdu si spocitat, kolik mi zustalo penez, jak povidam, jeden balik jsem si nechala odlozit, protoze jsem velkou cast, asi sest eur, minula dnes. Zitra chci taky jit, ale to se uz konecne namaluju a upravim. Ted se jeste najim vecere a jdu cist, dali mi pod stromecek tady v domove nejakou divnou knizku, celkem mne zaujala. Ahojky!
Necitim se moc dobre. Prisla jsem z baru, tam bylo vyborne, jenze jsem odtamtud volala Jarkovi a ten se urazil na to, ze piju. Zbytek casu jsem tam prosmutnila proslzela, Vilko majitel byl zlatounky a pustil mi pohadku, a celkove se mi tam stavel do obzoru, abych se soustredila na neco jineho. Pak jsem uz byla oukej, jenom jsem si chtela jeste koupit ploskacku do domova. Premysleli jsme, jak ji prepasuju, nebo dnes byla vratnicka Lucie, a ta kouka kabelku. Tak Vilko mel bohovsky napad, abych si flasku dala do cizmy, a veru pekne se tam zmestila, jenom na lytku jsem mela hrb. Ale co by Lucie koukala! Krasne jsem ji tady vypila, jeste i Betce trochu dala. Napsala jsem do obchodu, jestli by mi neodlozili odeslani barvy na vlasy o tyden pozdeji. Pujcila jsem si deset od Zuzky a v utery ji vracim. Byla zlata, ale lezela, porad ji je zle. Schizofrenie. Otec je uplne v poradku, je u neho pritelkyne. Jako obvykle uz se mnou nechtel moc mluvit, protoze se uz citi dobre. Ted jsem si udelala u Marcela horky rakytnikovy caj, co jsem dostala od domova na Vanoce, ted ho osladim medem a jdu ho pit, at se mi vyvola trosku domactejsi nalada, citim se tak odcizene a sama… mne neni dobre, protoze Jarko mi zlozil telefon. Zas to budu muset zehlit, ja uz mam dojem, a to mam od zacatku, ze on je zena a ja muz. Nevadi, zitra uz jede do prace, zapomene, bude zase normalni. Zitra ma take Vilko nocni. Proto budu zitra dlouho spat. Dnes jsem se v noci vzbudila na nejake sterkotani, ale to byla nejspis sousedka Jana, co neco delala s radiatorem. Ty kokos, mne je blbe. To z toho tvrdeho. Necitim klasicke teplo a pohodu, ale neklid a zmatek. Pujdu dolu za Hankou pecovatelkou, andelkou. Ta je takova supr, mila, ze mi vzdy zlepsi naladu. Jedu, ano, jedu si k ni dat zalit cajik a sebrat si neco sladkeho. Jesteze nejsem na najmu sama, bylo by mi smutno. Jdu.
Tak, cajik je zality. Ani Hanka se neciti dobre, rekla, vypadala taky smutne. Dala mi bily jogurt, mnam. Z toho predchoziho caje horim, strasne jsem se zahrala. Jo, ted budu carodejka, kaslu ted na Jarka. Budu pecovat o sve telo, vlasy, rasy, oblicej. Jarda se nesmi takhle hnevat, kdyz sam dela to jiste, hm! Uz chytam pohodu. Pozitri mi prijedou ty maskary na rasy!!! To bude zase premysleni pri tom, jak si je budu nanaset… miluji ty chvile, zejmena, kdyz na mne kouka Jarko. Vubec se tehdy nevnimam, jenom to, co mam delat, a je to perfektni relax, jako kdyz maluju. Ah, mne je horko, jdu si zakourit.
Nic, citim se hur. Lepe mi je uvnitr v teple. Stale myslim na Jarka. Co mi pomuze..? Vis co, je dobre, ze si mysli, ze me nema jistou, jinak by se zacal nudit a hledal by unik a rozptyleni jinde. Ach, takova prace s jednim chlapem. Pujdu asi lezet a cist, odreaguju se. Je presne pulnoc, na minutu. Dobre. Dobrou, jsem smutna.
No… je vecer, dostala jsem menzes a Jarko vubec necte moje zpravy. Je mi blbe. Nestastna, zmatena a nejista. Uz zitra bude dobre, prijedou mi sera na rasy, uz mi to oznamili. Dnes ma Vilko nocni, doufam, ze donese nejake piti, ale asi ano, kdyz bude za chvilku Silvestr. Tesim se na nej, mam ho rada jako kamarada. Aspon trochu zapomenu na trapeni s Jarkem. Za hodinku je tady. Pustila jsem si Dead Can Dance, je mi lepe. Namalovala jsem se, oci mam jako suva, chi. Dnesni noc budu opatrna, stydliva a rezervovana, citim to. Joj, ta hudba je krasna… rozlehla, hrava a svezi, odlehcujici… trochu nostalgicka.
Za chvili je tu Viliam a mne je jeste hur… Jarda ale neni vyply, jenom necte zpravy. Dufam, ze donese pit. To je jedine, co mi ted pomuze. Tu vonavku a knizku mi urcite pribalil on. Ale rekl, ze jezisek… proboha, co mam sest roku? Nic mne nebavi. Chlapi na chodbe se ozrali, ted jim padl velky dekel z odpadniho kose a pecovatelka jim zdola nadava. Je tady hluk, nepokoj a bordel. Fuj.
Pujdu si zlepsit naladu malovanim, Vilko z baru chce abstraktni obraz. Smuhy, tvary, kapky. Udelam neco krasnyho. Jaj, Jarkoo!!! Strasne chybis!
Uz tady byl Vilko, ale sedela jsem na balkone a nevidel me tam. Dnes nemam vubec chut na doteky a polibky, jsem uzavrena, chci se jenom udobrit s Jarkem. Ted mu jeste volat nebudu, pockam, az vystydne. Citim se strasne opustena. Jdu dolu za Vilkem.
Uz se citim o trochu lepe… Vilko donesl Jagra, tak se trochu uvolnim, dikybuh. Ted jdu malovat, to mam za pulhodinky, a pokud se to podari, budu mit z obrazku radost. Asi mi az tak nedela dobre ten bar. Jsem vyzita za ty dva dny. Jdu do prace, hura.
No, celkem se to podarilo. Premyslela jsem nad tim, ze Jaro ma mozna znamost. Dostal sede vino a nekdo mu psal, nerekl mi, kdo. Mel vypnute zvuky. Taky mam pocit, ze sel n eco psat ven, jsou to jenom takove dojmy. A nastavoval si zvuky zprav, jako by chtel specialni zvuk – ma novy mobil. No, uvidim. At ma, ale podle mne me ztratit nechce, protoze vi, ze bych se na nej vykaslala. Kaslu na to, umim byt i sama. Ja ho vlastne uz ted tak dobre neznam. Bydlet bych s nim nechtela urcite, staci mi, jak je to ted. Jinak je opravdu lehky, kdyby nejaka po nem vyjela, dal by se ziskat. Nevim, mozna jenom podezrivam, ale Jaro je strasne na zenske. Na takove tajne, sexualni vztahy, zivorici v napeti a neuprimnosti. Nechce se nikomu otevirat. Taky vim, ze se stydi za svou spatnou povahu. Ja ho trochu zmenila, je lidstejsi a lepsi. Ale nepozna vdecnost. Rad vyuziva, nekdy az do krajnosti, a je sobec. Dnes o tom budu mluvit s Vilkem, nejsem prece ta, co vsechno dusi v sobe. A tohle Jarovi prave vadi, protoze vse rozkriknu a netrpim v skrytu. Vubec netrpim, jakmile zjistim, ze mi skodi, ochladnu a neni cit, neni sex. Jsem moudra zena, a silna.
Proto mam temer cely zivot stastny a porad se smeju. A to vubec neznamena, ze jsem dite. Je to jenom priznak toho, ze nehraju hry na ega, podvody, manipulaci, a nejsem ve vztahu ani teatralni, ani umela, ani vychcana. Rada mluvim narovinu, s citem, a prekouknu kazdou masku. Pozorne muze sleduji, kdyz mi na nem zalezi. Jsem hrda na to, co me zivot naucil, a smruju k rustu. Nejsem na nikom zavisla a umim byt sama. A umim byt sama sebou taky pri ostatnich. Jsem se sebou spokojena, mam svuj klidny svet a sve lasky, a rada milovaneho rozmaznavam. Verim si, a ano, uz jsem zrala. Zivota si vyslovene uzivam, ale stridme. Nesnesu pri sobe nikoho, kdo je na mne zavisly, nebo se snazi se mnou manipulovat. Jinak miluji samostatne, strizlive muze, a ocekavam, ze Jaro bude respektovat samostatnost moji. Vlastne nepotrebuju od neho zadne specialni vlastnosti, hlavne, ze me miluje, a je ke mne hodny. Muzu mu dokonce celkem verit a ackoli neumi byt oporou, ani nema vyzralost na to, aby prozival zivot smysluplneji a hloubeji, chci ho mit pri sobe. Muj kluk. Co mi chybi syn, hihi? Vzdyt je starsi o jedenact let…
Jinak Jarda mi rekl, ze jsem carodejka, opet. S laskou. Totiz varila jsem, poslouchala hudbu a neco mu povidala, a on si koukal nase spolecne video, a pak zaznel zvuk vytahovani usb klice. Ptam se – ty to davas na klic? Ne, odpovedel celkem normalne. Jarda umi lhat jen tehdy, kdyz vi, ze bych se moc nehnevala a vzala to racionalne, laskave a s klidem, kamaradsky. Komu asi tak to video chtel pustit..? Kamaradovi? Nove zenske? Chce ho prodat? Je to pako, ale ja bych se opravdu nehnevala, tak jsem to nechala tak. Dnes piju, hura, budu Vilkovi povidat. Jaro vypada tajemny, ale to proto, ze ma sve ojedinele specialni mysleni a citeni, dost zensky iracionalni. Vypada to potom tak, ze je blby jako vul.
A on doopravdy trochu blby je. Nerozumi zenam a proto se jich stydi. Koneckoncu, po sexu jede, ale zeny rad nema, kdyz nevyciti vnitrni cistotu, uprimnost a dobro. Proto je jiz devet let se mnou. On mne fascinuje… je to fakt blbec, touzi po zlate a kurtizanach a medove koupeli. Za pet eur od kamarada koupil kradene znackove bryle, co jinak stoji sto eur. Mam presne ty same, slunecni zrkadlovky, jenomze opravdu pet eurove z ciny, haha. Dobre, za hodinku jedu za Vilkem, nechce se mi moc spat. Jaksi jsem se hlavou osamostatnila, odkdy je otec nemocny. Trochu ochladla, trochu se uzavrela, trochu mene vody a vic vzduchu. Vzduch je dobra vec, kralovna mecu je silna figuralni karta. Uz jsem si opravila naladu, za chvilinku budu sedet s Vilkem a dole ve sklepe se budou nahravat dusi! Ja strasne chcu, aby se tam znova neco zaznamenalo, uz se skoro vubec nebojim niceho.
Tatinek uz ji. Ah, to je dobre, to je dobre…
Koukni na ten obrazek.
Ja teda nevim, ale je to perlet, more, cas a sny. Vubec jsem nemela predstavu a neposlouchala jsem ani hudbu. Ale celkem se mi to libi, hladi mi to oko. Jo, a dnes mi Nora uklizecka donesla tabak za ty maky! Tak budu mit dost. No, jdu se trochu prestelovat pri cigarete, pujdu dolu.
Ba ne, jeste mam pulhodinku. Zuzce Antaresce ted cez svatky nepisi, vzdyt jsme spolu v kontaktu cely rok uz patnact let… to uz je takova doba..! Libi se mi, jak se zmenila, ted z ni srsi energie, radost ze zivota a dobro. Je taky hezka, ma dredy, ne copanky, a ma jiny, okouzlujici usmev vedmy. Jojo, druha mamina.
Je tady hrobove ticho. Mam to rada. Na muj jemny vycibreny sluch krasne. Minule jsem sedela dole pri osetrovne, co je o poschodi niz a na druhem konci me chodby, a slysela jsem, jak mi z pokoje cinka sprava od Jarka, chichi. Pres den, a byl tam celkem frmol.
Jarkovi jsem taky natirala hrbet Lesanou, ma ho vyhazeny jako vzdy. Musim mu koupit kafrovou mast, on je linej. Pekne jsem mu asi dvacet minut jemne vytlacela cerne tecky, a Lesanu jsem nejprve ohrala v dlanich, aby mu to nebylo neprijemne studene. Ach boze, jak jsem byla nezna. Jinak on je takovy orgiasticky chlapik, jenom by si uzival az presmiru. No co, snad nema jiny vztah, zase takovy lhar neni, neumi to. Vzdy se odhali a to je to krasne. Joj, jak Mne Bavi Zivot!!!
Bracha ma problemy. V mladi se mi vysmival, zlobil, strasil mne a povznesene me ponizoval. Rekl, ze ho nebavi koukat se na moje obrazky, ze ho vubec nezajima umeni a to, co kdo citi. Smal se z citu mych, a pak od nas v dvaceti odesel.
Az ted, pred pul rokem jsem se dovedela, ze jiz od dvacetisesti se leci na psychiatrii. Celych dvacet let se mnou skoro nekomunikoval, ac jsme nebyli pohnevani. Pry mu dela zle kontakt s rodinou – mnou, tatem a mamou. Ted trpi uzkostmi… nejenom. Je mi to lito, jako jen ja lituji kazdeho, kdo sek e mne nikdy nechoval pekne, nevazil si mne a na moji dobrosrdecnost odpovedel zlobou. Ja jsem si vpoustela do meho zivota i zivoty mych bliznich, svuj svet jsem mela, kdyz jsem s nimi nebyla. I mi pomahali, uz jenom tim, ze se mnou hodne mluvili, hadali se a smali taky. Nase rodina byla velmi otevrena, spolocenska a komunikativni. Prozivali jsme snad vsechny barvy a odstiny citu. Mama byla porad nastvane vesela a srandacka, tata humorista, my deti jsme si to hodne uzivaly, rodice, stejne nezrali jako my, se s nami casto hravali a blaznili. Jeste ted se mi stava, ze Jarkovi nekdy reknu brachovym jmenem, zejmena, kdyz se az predhanim, tak mu chci neco rict. Joj, ale se tesim na toho Jagra, uh. Uz jdu.
Joj… jak bylo krasne… je pul pate. Prisla jsem za nim vazna, smutna, bezducha, ale uplne spontanni. Udelal mi cajik, uvelebila jsem se na gauci a zacala jsem ze sebe sypat jednu souvislou myslenku za druhou. Vilko mne velmi, velmi nezne hladil, a ja jsem se nemohla soustredit. Povidala jsem mu mnoho, mnoho uplne osobnich, dusevne intimnich myslenek z mladi, pocitu… naslouchal velmi pozorne a vnimal kazdou moji vetu, hledic mi uprene do oci. V jeho tvari se nezracil odstup, ani vlastni uvahy, pouze naslouchani, nesoudici a s uprimnym zajmem. Povidala jsem asi hodinu a pul, a vypila jsem dve dvojdecove slivky. Byla jsem uvolnena a stastna, oci mi musely zarit. Sem – tam jsme vybehli na cigu a nic sexualniho se nedelo, nebyla na to vhodna atmosfera. Divali jsme se na sebe vic nez jindy a vubec mezi nami nebylo napeti. Pak jsem sama sla dat do sklepa kameru a po hodine jsem ji sla take sama sebrat. Mam pocit obohaceni a omlazeni, vnitrniho osvezeni. Pak Vilko jeste psal asi dve hodinky a ja jsem pri nem meditovala, v tichu a klidu. Na nepokoj a nestastnost z Jarka jsem zapomnela a mam novou silu dobyvat ho. Ted pujdu spat, a odted asi maluju uz jenom vlastni namety. Jsem pak celkove autentictejsi a nachazim nove zajimave pohledy na zivot, vic vnimam. Dobre, snim neco a jdu spinkat. Dobrounkou.
No jo, rano o deviti me vzbudil kurier se serami, nic hezciho ani nemohlobyt. Se zalepenyma ocima jsem mu dala dvacku ( platila jsem patnact ) a on sam me musel zavolat, aby mi vydal. Smali jsme se. Pak jsem dospavala. A pak jsem sla k Vilkovi do baru. Donesla jsem ten novy obrazek. Vsichni na to koukali, dobirali si mne. Bylo tam velice fajn, a nejhezci bylo, kdyz tam prisel kdo? Vilko! V bilem, slusny, tichy… zasvitili mi oci a druhy vilko, od baru, si to hned vsiml. Celou dobu, jak tam Vilko byl a bavil se s Betkou, koukal vilko od baru na mne. Byl asi zvedavy, jaketo ze ja muzu mit znamosti, chi. Vilko vzal Betce i mne pivo.
Velice pekne jsme si minutku povidali. Pak jsem vzala jednu plechovku domu, nestihla jsem pivo vypit. Volala jsem Jarkovi, ptal se, jestli na Silvestra nemam volno… ale nemam, bohuzel. Pak jsem si nakrajela Jarkuv ananas a ted ho pojidam. Je devet. Mela jsem hororovy sen o vrazde, asi po trech letech. Nemohla jsem se z neho vzbudit. Tak, a ted!! Ted si jdu zapalit vonni tycinku, ucesat se. Jinak Nikolke, Vilkovy zene jsem tak pekne poprala do Noveho roku, ze se cela usmivala. Juj, dobry pocit. No, pokracuju. Natru si vrasky, a dam SERUM NA RASY, jsem z neho nadsena, protoze dnes jsem mela z neho rasy jak umela herecka. Ach, ten Vilko v bilem v baru… Zrala jsem ho, chi. Mekky, vonavy chlapik s velkou naruci a teplym srdcem…
Ted posloucham ten sklep, a zase tam nic neni. Ja to kaslu, duchove sli asi zpet do astralu. Ted, ted jdu kourit, do ty hnusny zimy, mrzne. A pak si dam COKOLADU, BILOU… citim zde Jarka, proto mi je tak fajn.
No, ale jeste nejsem uvolnena, posloucham tu nahravku ze sklepa, nic vyjimecneho tam neni, ale lze jasne slyset, jak tam nekdo chodi, a tuka do vseckeho. Zajimave. Tak se znova objevil. Uz se tesim, kdyz to dohraje a budu se venovat peknym vecem, z tohotodle mam dost napeti a strach. Je devet. Urcite si pujdu jeste za Jarkou pecovatelkou po chleb, mam ten salam Divocaka. Joj, a ja si pustim peknou hudbu..! A… a tatinek je v poradku! Poradne se najedl kurete a brambor, orisku, je hladovy. Dnes byl na kontrole ekg a vse je na jednicku… konecne jsem v pohode… i mluvi normalne, pekne mysli.
Jsem neprohlednutelna. Ne ze by si me kazdy vsiml, ale spis nikdo nevi na co myslim, ani muj poklad Jarko. To je tim, ze nevystavuju na odiv sve chovani a nehraju divadlo. Pak splyvam s okolim a necitim se vyjimecna, nevycouham z radu. Zitra mam zase deset eur, socialni Martinka mi to rekla, protoze pak je uz Silvestr. Tak si objednam serum na tvar. I dnes! Chci se libit, ale skoro jenom Jarkovi. Uz vystrizlivivam.
Je, uz jsem si objednala, protivraskovy krem se safranem. Za chvili se mi ten tatuv mine, chi. Jdu do te, brr, ziimy na balkon, chci si zapalit.
Vcera jsem Vilkovi vysvetlovala, proc mne moc nenaplnuje sex. Povidam – radost, kterou pocituji z lasky ke vsemu stvorenemu, zivemu i nezivemu, stesti se sdileni a vymenovani si energie s lidmi, pocit uspokojeni z byti – to vse mi prinasi dlouhodoby pocit rozkose, ktera nepomiji a je stejne intenzivni, jako fyzicky pocit blaha pri vyvrcholeni. Vilko se smal, ze jsem to takhle definovala, ale nerozumel mi. Rozumel by mi budhista. No co, tak zustavam osamocena a nepochopena, chi. Je pulnoc. A konec, jdu spat, dnes jsem toho naspala minimum. Dobrounkou!
 Joj, tak jsem spala az do druhe odpoledne. Jsem odpocata, motkam se, ted je pet. Pujdu tak za dve hodinky malovat obalku na tenhle denik. Piju rakytnikovy horky caj, abych se zahrala, venku mrzne a na pokoji mam poradnou zimu. Na veceri jsme dostali uzene maso s krenem, to je vsechno moje jezeni na Silvestra – dnes je posledni den v roku. Zdalo se mi v noci, ze jsem tehotna s Jarkem a pak, ze jsem cestovala, a kdyz jsem sla po parku, vsude byly napadany nejaka mrtva zvirata, zajice, kocky, morsti tvorove, mysi… vsechno v polorozkladu. Stoupala jsem po tom. A pak jeste, ze me mama bila.
Rozkosnicky si nanasim to serum kazde dve hodinky. Jsem jinak lina, ale tesim se na malovani, uz jsem si vybrala predlohu. Ted mne jeste zavolali dolu a dali mi masko na mrkve s bramborama, tak nebudu hladova, fajn. No, ja jdu malovat, chci to mit z krku a chci se tesit z hotoveho dilka. Pak budu delat pismena na obalku.
Uz to mam vsechno hotovo, je osm. Cela jsem jakasi skapata, pomala a unavena. Stavim se, ze se mi nikdo na Novy rok neozve. Ja jdu cist, musim nacerpat silu. Pak napisu.
No, Silvestr jsem prespala, jenom jsem se vzbudila na ten rachot. Je sest vecer, jsem stale nejak spomalena. Zitra prijede otec, a Vilko ma nocni. Otec mi zase nadaval kvuli penezum za tabak, ja myslela ze tahle zkusenost se zdravim ho zmeni. Ne, opakuje furt dookola, ze mi jednou tydne musi kupovat tabak a ze to stoji penize. Normalne mi klesla nalada. Cely den jsem doma, uz to citim. Chybi mi Jarko, uz tyden jsem ho nevidela… jdu poslouchat prednasky budhistickeho mnicha. Uz ho jen slysim a hned mi je dobre! Jdu se venovat memu zanedbanemu duchovnimu svetu.
…a z toho me vyrusila Betka, navrativsi se z celodenni navstevy u dcer, na ktere stale nadava. A jakou radost mi spravila! Donesla mi oblozene chlebicky a cokoladove kulicky, a plnou flasku coly! Ze same radosti jsem Jarkovi napsala dlouhatansky novorocni prani, moc pekne. Dobre, jdu kourit do ty zimy a pit colu, a, - poslouchat mnicha.
Je pul desate, a jsem uz v pohode. Nakrajela jsem si cibuli a zalila medem, aby do rana pustila stavu. Totiz citim se nachcipana, citim drsno v krku a kaslu. Jenom trochu, ale nemivam to. Tak trocha vitaminu v tomto mrazivem obdobi, duplem kdyz mam jeste i na pokoji zimu.
Ten mnich prave povida, jak dnesni lide ziji skrz televizi, filosofovani a cteni, a jsou mimo realitu. Ja ziju opravdu spis jako mniska, nez jako bezna zena – neco tak mezi, priklanejic se stale k zivotni filosofii, kterou ziji jiz sedmadvacet let.
Da se rict, ze jsem jina, a dokonale rozumim buddhistum, ale mne rozumi malokdo, proto se na lidi radeji uprimne usmivam, at neciti mou silu a neboji se me, to uz znam. Ano, jsem laskava, protoze he hladi meditace, vytvarim si lasku a drogu euforie v mysli a v srdci z pouhe radosti z vnimani a absolutniho prozivani pritomne chvile.
Prave jsem si pri poslechu nanasela na rasy to serum, no a az ted jenom koukam, jake jsou! Dlouhe a huste, tak o ctvrtinu vic nez predtim! Oboci take sirsi a hustsi. A to serum pouzivam pouze ctrnact dni. Uzasne, ano, takhle si to pamatuju spred tri let, pouzivala jsem stejne. Je, jeste tady mam dve cokoladove kulicky!
Je jedenact. Ucim se, posloucham. Prednaska je vtipna a moudra. Prave rikaji o posilovani nervovych spoju opakovanym pouzivanim. To znam uz od mladi, proto jsem se venovala urcitym vecem a jinym ne. Tak jsem se naucila ovladat svou mysl, vedome si utvaret osobnost. Jak jemna a mocna je mysl…! Dokaze nas i zabit, treba jeji moc vyuzit k uzdravovani a rustu. Taky hovori o prizpusobivosti a nemoznosti kontrolovat zivot.
Jo. Uplne jsem se uklidnila, citim se dobre. To ten mnich… uz tri hodiny ho bez prestani posloucham. Uz pujdu spat, je skoro pulnoc. Nebo jeste ne, chi..? no, trosku upustim z magie a prechazim opet k buddhismu. Pendluji takhle mezi temito dvema naukami, jako jsem kdysi bydlela stridave u mamy a otce. A jo! Buddhismus je muzsky – otec, a magie mama, zenska. No tak mi tyto dva principy i nadale prinaseji zdravi a pohodu. Krome te alergie ted jsem byla naposledy u doktora pred peti lety. Ten mnich prave mluvi o tom, ze je rad se svou mysli, jako s nejlepsim pritelem. To same muzu rict ja, proto mi nedela problem ticho ani samota. Ty me leci. No ty pane, ten mnich prave zacal vypravet o dusich, proc se zjevuji. Ze pokud meji nevyresene zalezitosti v nasem svete, vraci se. Ze po smrti nam zustava jenom mysl, ktera plyne ke svetlu. Trosku jednoduse, ale pravdive to rekl.
Ano, jsem stastnejsi nez lide, kteri si uzivaji smyslove poteseni. Nemam skoro zadne touhy, pak jsem svobodna, nic mi nezpusobuje utrpeni. Jinak nevim, nevim, jestli jsem v mladi nezazila osviceni, mnoho jsem meditovala a zacala jsem bez priciny kazdy den plakat stestim. Mozna to byl jenom emocionalni stav, ale nebudu to racionalizovat. Nevim, ale uvazuji o tom. Zazivala jsem tenkrat velmi, velmi blazeny stav.
Mnich mluvi, ze mame privilegium, ze jsme vyrustali v chudych pomerech. Bydleli sme v jednem pokoji s vicerymi lidmi. My jsme bydleli tri, mama, bratr a ja. Ja jsem jeste do svych patnacti let spala v jedne posteli s mamou. Bylo mi velice dobre, byly jsme na sebe moc navazane. Mama mi vecer jeste ve triceti cetla verneovky. Probiraly jsme je v kuchyni, kam jsme si chodili zakourit. Ten nas jednopokojovy byt byl plny sdileni a lasky, jeste i s kockou.
Byly jsme k sobe ohleduplne, nerusili jsme se a stale si povidaly. Takove krasne vecery pri vareni, dny na vyletech na konich nebo jinde v prirode, rana vesele a muj cas plne vyplnen tvorenim sperku z medi, z polymerove hmoty, z pryskyrice… az do triatriceti let. Pak jsem se odstehovala a mama chtela byt sama. A pak uplne prerusila kontakt. Ma hranicnou poruchu osobnosti.
Jeste jdu poslouchat, je jedna. Nemohu se sousredit na psani, protoze napul posloucham mnicha. Dobrounkou!
Boze, tady je ale poradna zima, pocitam tak sestnact stupnu. Sedim tesne pri radiatoru, abych se zahrala. Byl tady dnes za mnou tata, byl skvely. Radostny, mily, zdrave a sveze pusobici. Mam z toho velkou radost. Dal mi dokonce i deset eur, ja jemu padesat, jeste mu chci dat alespon dve stovky. Ted bych si ale dobre dala vodku, je mi fakt zima. Mel prijit Vilko, ale je tu Zuzana, nevim proc. Trochu jsem z toho vazna. Jarkovi jsem volala, byl perfektni, pekne si se mnou povidal. Uvidime se asi az pres tyden, o vikendu bude delat drivi. Jaksi si pripadam dospelejsi, bude to asi tim, ze vcera jsem meditovala meditaci metta, ta me velmi zahrala, az jsem pri ni usnula. Vysilam lasku a pak jsem klidnejsi, nepotrebuju tolik pozornosti. Je to jakasi autonomie, potreba samoty a introverce. Taky citim, ze nabiram vnitrni silu, a klid. Zajimave, jaky ma buddhismus ucinek, kdyz jsem dlouho nic nepraktikovala, ale jsem v tom zbehla a jenom se zase vracim. Objednala jsem si serum na vlasy, velmi se na nej tesim. Vsechno mi to prijde budouci tyden, barva na vlasy, krem proti vraskam i to serum. Budu o sebe pecovat tak, jako bych nejradeji pecovala o Jarka. Zitra pujdu do baru, penizky mam. Ani poradne nekourim, tam mrzne. Otec mi donesl gumove medvidky, tem jsem strasne rada, miluji to kousat. Pry je veprova zelatina dobra na klouby. No, tady pri tom radiatoru je super, ze me to driv nenapadlo.
Uz je devet. Ano, ted asi prijde obdobi, kdy si budu uvedomovat svoje Ja. Chci trochu zmenu. Budu trochu blba a typicky zenska, to se Jarkovi libi. Prece jsem si uz zvykla na normalni, ac omezeny zivot. Ctyri mesice jsem byla zivotu vdecna a zila v euforickem rozpolozeni, nadmiru komunikativni a prekypujici citem. Asi me to vycerpalo, nebo, jednoduse, uz toho bylo dost. Neco se zmenilo, jsem uvolnena. Mozna je to tim, ze jsem koukala televizi, cetla beznou beletrii a prestala mit nekolikamesicni inspiraci k malovani. Dnes budu zase poslouchat prednasky, syti to mou dusi. Doslova fyzicky citim, jak nic nepotrebuji od lidi. ani spolecnost. O Jarkovi vzdy vim, co dela, zda se mi, ze prechazi k obdobi druheho mladi. To je krasne, jen at si to uzije.
Poznala jsem to z naznaku myslenek a uvah, a chce si koupit zlaty retizek na krk, taky ty slunecni bryle si koupil… lame stare palicate nazory, ze Nac to lide nosi, je to jenom ozdoba. Zacina se zdobit! Ja ho v jednom kuse chvalim a obdivuju, a uprimne to citim. Mozna jsem mu to vsugerovala a konecne si vsiml svych hezkych rysu a pocerne, chlapecke elegance.
Jo. Tri roky meho zoufalstvi jsou pryc. Jej, vzpomnela jsem si, ze mi Jarko kdysi rekl, ze jsem jako chameleon, ze se vsemu prispusobim a za tu dobu, co je se mnou, jsem pokazde jina. Vzdy nova, ja myslim, ze to je tou meditaci. Kazdy den je novy a nikdy se nic neopakuje. Neoblikam si usmev, ten vznikne i se vsemi odstiny ze situace.
Betka je nemocna, a ja jsem taky zmrzla, jeste vzdy pomala a lina. A kaslu.
A uz jsem se zahrala… dvakrat za sebou, slo by i treti, ale uz jsem nasycena. Ach… Jo, o sexu by slo napsat samostatnou knizku. O realnem partnerovi, nebo inkubovi. Schvalne, jestli vite, co to je.
Tak, a uz posloucham mnicha, chi. A pak jdu cist, normalne me chytla vasen zvedavosti na Uceni po case bez praxe. A popri tom budu pojidat gumove medvidky. Ach……
Boze, jak mi je naprd. Vzbudila jsem se o jedenacti, napsala Jarovi, ze napriste prijdu za nim ja sama. Napsal mi Nezkus jit sama. Pak jsem se tesila do baru, ten zavreny, mrzla jsem tam asi pul hodiny. A Jaro mi napsal, ze kdyz pujdu do mesta, tak ho uz neuvidim. Pije v senku ( mozna ) a ja uz nemam chut mu psat. Vcera mi rekl, ze nepotrebuje tolik lasky. Dobre. Jsem vic nasrana nez nestastna. Zase ten pitomy pokoj a nic noveho. Vilo je asi nemocny, tak neotevre ani zitra. Jarovi jsem napsala, at da hlavne pozor, aby mu nevyhaslo, protoze prave proto nechtel za mnou jit. Dobre, ja se zaridim.
Uz to nejak tusim prehanim s temi myslenkami. Tresti mi hlava. Nejde z ni vyhnat Jara. To je dan za duveru, kterou mu davam. Nejak jsem potemnela, jako vzdy, kdyz kolem mne vse zari. Ted vytahuji silu z meho pohlavi, imaginaci. Mam jedno takove cviceni, jak ji z teto casti tela lze vyuzit a dodat si vitalitu jak fyzicky, tak psychicky. Kouknu se do karet, uz vcera jsem to chtela udelat. No, zavislost je jista a Jaro je ke mne v nalade platonicke lasky. Opravdu, dnes mi popral, at si uziju senk a ze tam najdu lepsiho. Vubec si se mnou dost psal, co nezvykne, a kdyz jsem mu poslala nahou fotku, zamlkl, jako by se lek. Myslim, ze me poboliva hlava proto, ze ted se namahaji jine centra, myslim z leve jsem presedlala na pravou hemisferu, zenskou. Uz to znam, kdyz zmenim konicek, nebo se rozhodnu zmenit, zacit neco noveho. Trva to tak dva dny. Ja pro neho znamenam jiste stesti. Udrzuje kontakt s vdanou zenou ( to vyslo dvakrat ), ale lasku k ni neciti, jenom pratelstvi. Vic nechci vedet.
Koncim se srdcem na dlani, ktere jsem mu davala. At se o nej postara ona, hehe. A vino dostal od kolegyne z prace, po ktere sexualne touzi. Jasne, ze vim o koho jde, o Zdenu. Tatra mu vubec nenapisu, nemam chut.
Vilko ke mne citi stastnou lasku, no teda, chi. Jaro ke mne citi spalujici vasen a zarlivost. To byly Lenormandky, ted Crowley tarot.
No, nic moc. Ja jdu spat, uz to kaslu. Zila jsem tusim v nejakem spanku, proto rikal Jaro, ze jsem detska. Tak ted at vidi, co bude. Dobrou noc, boli me hlava.
Tak – nevim, co se stalo, jestli jsem se po dvou dnech meditace zmenila, ale asi ano. Vsechno prospiva a funguje! Dnes jsem plakala, protoze jsem se trapila, ze Jarko ma zenu. Psala jsem mu, tak mi rekl, abych sla na pivo. A tak jsem ho poslechla. Byla jsem v senku, ne v baru, ale spinavem senku, kde me kdysi vzal. Tam jsem potkala jeho kamarada, skoro rodinu, jmenuje se Faso. Povidali jsme si o nem, a pan mi vzal pivo, muze mu tahnout tak na sedesat. Pak tam byl jeste jeden chlap, co ho znam z mesta, Kocky, nejvetsiho pajzlu u nas. Ten se pry pobil a udrel taky senkarku, tak tam ma zakaz. Takovy medved. Povidal, ze na Silvestra si vazal slucku, ale ze si to rozmyslel, docela vazne. Z tech reci jsem byla v takove realite a chladu… chtela jsem si koupit ploskacku do domova ( prenesla bych ji zase v bote ), ale nemeli. Tak jsem sla smerem do mesta a nemohla jsem najit trafiku, co tam kdysi byla… ptala jsem se jednoho ochotniho a veseleho sportovce, co behal, pry to tam uz vubec neni… jak starneme… no a pak.
Pak jsem volala Jarkovi. Byla jsem tak vymluvna, lichotici a prijemna, ye Jarko dostal dobrou naladu. Zenu na stoprocent nema, kaslu karty. Povedela jsem mu, ze ho uz nebudu otravovat s zenskyma vecma a radsi to povim kamaradce. A ze ma praci, takze ho nebudu stresovat, aby se mi venoval. A taky ye uz nebudu takova detska, to nema rad. Budu radsi divci… chi. Pak jsem mu rekla, ze ten brutalni film o bojovnikovi, houzevnatem a silnem, mi pripomina jeho, jeho zivot se mnou. On ze Ach boze, to mne neporovnavej, ale ja vedela, ze kdyz to tehdy na Vanoce koukal, chtel to ode mne slyset. Tak mam srdicko v poradku, neni mi zima a Marcelovi, co mi vari vodu na caj, jsem dala pusu na tvar. Jsem blazena z citu, jeste k tomu jsem volala tatovi, a ten papa gulas!! Jeho pritelkyne mu navarila. Tak se uz uplne rozplyvam…… zitra je pondeli, konecne pracovni den.
Su teda poradne nachmelena, ty tri piva byly asi dvanactky. Jdu spat, uplne vypinam. Dobrou!
Jsem ve svungu. Spala jsem do deviti, pak jsem si sla po deset eur, zitra je svatek a nejsou tady, jinak mi davaji v utery. Joj, jak me bolela hlava, tak jsem si sla druhykrat za pulrok co jsem tady, sebrat paralen. Neuzivam nic ani pri menzesu, to nemam takove bolesti. Pak jsem volala s tatou, ktereho trochu hnevalo srdicko, a mluvili jsme o tom, ze si dam udelat zuby, normalne protezu. Slysela jsem v telefonu, ze mu od stesti asi tekly slzy, protoze mel zalehle v nose. Uz jsem se i objednala k zubari. Pak mi volala, ze jak se mnou mluvil, srdicko zrazu zacalo pracovat normalne a uz je mu dobre. Juj. Pak jsem si promyslela, ze kdyz uz jsem neminula vanocni prispevek na nic, tatovi dam stovku a Jarkovi taky. Chci aby si nasetril na zoubky, taky potrebuje protezu. Jarda to v telefonu odmital, ale ja mu je dam. Stovka je stovka, a proteza stoji asi sestset. Boze, Betka mi sem furt nasrana beha a vsechno mi povida, a kazi naladu nasranosti. Jedna nesamostatna vysavacka energie. No.
Zitra, slysis, zitra mi prijdou tri balicky! Mam tricetpet eur, budou stat tricet – kazdy deset, a pak jeste muzu jit do baru, zitra mam vychazky. Moc se tesim, budou dalsi kozmeticke pripravky na peci o sebe. Posloucham cely den budhistickou hudbu a dela mi to naladu. Normalne jsem se na obed citila jako svobodna ve triceti osmi. Mam plno elanu, energie, uplne nove myslenky. Dala jsem si i kavu, protoze mi asi chybi kofein, kdyz jsem na nej zvykla. Moc se tesim na malovani, vse bude z hlavy… ted v lednu budu mit tu vzstavu, ach, a chci aby tady byl tatinek! Mam ho ted jeste radsi a chci mu delat jenom radost, zmenil se k dobremu, je vic pozitivni a tesi se z malickosti, mizi ta jeho prespekulovanost i vychcanost, je vice uprimny. To je krasne, jak nas telo uci. Vecer jsem usnula uz o osmi pri meditaci, to ty dvanactky, hehe. Ale do toho pajzlu nebudu chodit, Vilkuv bar ma omnoho lepsi atmosferu a porad po sebe strilime duchaplnosti. Joj, a ja po styrech letech jsem byla ve meste! Na ulici ani noha, a to bylo jenom pul pate, vsude jenom auta a podezrivavost, divokost a nebezpeci, kdyz nekdo sel vysypat smeti, vypadal, jako kdyby ho v tu chvili mela srazit kulka. Jedla jsem dnes az o peti, bramborove placky, stacilo a uz dnes nebudu nic jist, mam jine radosti a povinnosti. Taky jsem prala, prasila a vetrala kozesinky na zem a uklizela, co se dalo. Jsem cistounka, kazdy den se sprchuju. Ted si jdu udelat jeste treti kafe a jdu malovat. Hura. Muj Buddha, takhle mi zas pomohl…
…a nejen on, Jarko, Tata a Vilko. Sami muzi. Zena, ani mama, me nikdy nepochopila a nebyla jsem s ni spokojena. Stale pod dohledem, stale kritizovana, stale ta hloupa, naivni a zla. Tito tri lide me berou prirozene a uvolnene, jaka jsem, a meji me uprimne radi. Vilka jeste neznam, ale moc mi pomohl. Ostatnich muzu si vubec nepamatuju. Nic mi nedali.
To jsem asi musela dospet na takovou uroven, ze si to uz zaslouzim. Neco ve mne vzniklo, jakasi zkusenost, nejenom z dobrodruzstvi, ale vyhra sama nad sebou… uz podruhe, prvne, kdyz jsem porazila nevylecitelnou nemoc magickymi a budhistickymi praktikami. Trvalo to patnact let. Kazdodenni boj s celou tou paletou emoci a stavu. Dodnes si je pamatuju, byly uplne jine, uz bych je nedokazala prozit. Az ted, kdyz jsem v bezpeci, mam cas zit. Nejenom, jako predtim, bojovat na trech frontach. Ted vsechno zmaknu pouze naucenou reakci, ktera vzdy zabere. Zbyva mi uz jenom pulka, mozna ctvrtina zivota. Chci si ji uzit, chci byt v tomto nadhernem svete co nejdele. To bych nemela kourit a pit. Ale prave to me naplnuje. Kdyz se podivam na starsi fotky, ctu v nich kazde sve rozpolozeni. Na nekterych vypadam jako vrahyne, na jinych nemocna a jindy nezdrave stastna. Ale jsou tam i ty klidne, porad to jadro, ktere ve mne pretrvava a ustaluje se. Klid, ticho, spokojenost a uplna vyrovnanost. Behem zivota jsem uz vickrat lidi slysela o mne rikat, ze jsem k podiveni vyrovnana a silna. To byla moje priorita od dvaceti. To jsem jeste netusila, co budu muset v zivote zvladnout, ale az kdyz jsem uz nemohla, pomohl mi stat timto domovem. Timto, ne tim predchozim.
Tam jsem se naucila jenom tvrdosti a extroverci, otevrene o sobe psat, naucila jsem se vytrvale psat. Vzdyt jsem tam napsala vsechny povidky, dve knizky vydala a napsala dva denniky. Zase pokracuju s vytvorenym zvykem, tezko na cvicisti, lehko na bojisti. Ja se neumim chovat prirozene podle pravidel, az kdyz se ponorim do proudu zivota, tehdy delam vsechno to, co druzi ocenuji. Kdyz ode mne nic nikdo neocekava a muzu ukazat svoje velke srdce, kdyz me nikdo do niceho nenuti a s radosti muzu delat vse podle lidskych zakonu. Jsem velmi spokojena. Zlidstivam, kdyz se ke mne chovaji jako k cloveku, na to uz jsem i zapomnela. Az ted po pulroce, si zacinam uvedomovat sama sebe a az ted zacinam doopravdy normalne zit. Uz nemusim snaset ponizeni a ztratu lidske dustojnosti. Vsechno jsem to vypsala, kdyz mi uz nikdo predtim nepomohl. Pomohla mi ma opatrovnice… a dohromady jsme za tri roky mluvili spolu asi jenom trictvrte hodinu. No, je leden, trochu jsem se koukla zpatky… jsem zasnena, coz je priznacne pro zaslouzeny odpocinek.
Zitra jdu do baru, mam jeste pet eur. Tak mohu cekat balicky! To bude krasny den, mela bych jit drive spat, protoze kurier chodi kolem osmi. Je jedenact. Dnes za cely den tri placky a caj s kavou. Hubnu, padaji mi gate, chi.
Malovala jsem z fantazie, kam mne ruka a hudba vedly. Poslouchala jsem budhistickou, a vubec nejsem unavena, trvalo mi to tak hodinku. Takova povznesena. A jinak, odkdy medituji, lepe vidim krasu a mam uplne nove myslenky a krasne pocity stesti.
A to jsou jenom tri dny… ja se ani nedivim, ze se toho nechci vzdat, at se mi smeji, ze jsem preslazena. No dobre, jdu uz opravdu spat, nebot chci byt zitra odpocata. Dobrounkou….
No jaj, nemohu spat. Bude pet a ja se tak tesim na ty balicky… a premyslela jsem take o vystave, kterou budu mit. Nic. Vyzvednu si balicky, pospim si a pak pujdu do baru. Ne bo i nevyspala, tehdy mam intenzivnejsi vnimani a trocha zmeneny stav vedomi, taky snovy. Totiz kdyz mam deficit spanku, pri pohem zavreni oci se mi vynareji skoro az vizualne a zvukove vselijake predstavy, uplne pitomosti, vetsinou z pohadek a o zviratech. Jdu si dat dole zalit caj a pujdu na balkon, mrzne, ale jsem jaksi prehrata, potrebuji cerstvy vzduch – ted jsem tam sedela asi pet minut pouze v kalhotkach.
 Je deset vecer. Byla jsem v baru. Vilko barman a majitel povidal, povidal, a ja zaujate poslouchala. Povetsine mluvu venoval mne, ackoli jsem kratkozraka, citila jsem, ze se na mne kouka. Citila jsem se solidne, inteligentne a v klidu, v pohode. Vypila jsem tri piva a pak jsem ho poprosila o sekeru za obrazek. Ze, ty dve deci vodky, co mi da, vyuziju na malovani. Strcila jsem lahvicku do cizmy a bezela na domov. A hned malovala… az se divim, ze obrazek vypada normalne a konzistentne. A je v nem presne ta emoce, co jsem citila, kdyz jsem si s Vilkem povidala. Chudak, byl nemocny, mel ctyricitky a doktor mel dovolenou. Vypil, podle me rady, nakrajenou cibuli zalitou medem, tu stavu, co to pusti. Jiste ho to posilnilo. Ted vypada perfektne. Citim z neho tu ulevu, ze uz je zase zdrav.
Jardovi jsem volala a byla jsem uplne normalni a velice prijemna, ale urazil se, ze jsem byla v senku. Tak at, vzdyt se zase odrazi. A co me dojalo, volala jsem tatovi, ten taky zjistil, ze jsem pila, a kdyz jsem mu rekla, ze se zitra moc tesim na balicek, rekl, ze zavola do domova, aby mi nedavali tolik penez… proboha… to jsem od nej necekala. Byl nasupeny, jako vzdycky, kdyz si poradim sama a mam radost. Jenomze, bacha, haha. Ja uz financne nejsem od nikoho zavisla, o penize mi pecuje zlata Pavlinka, socialni. Takze tech sto, co jsem chtela tatovi dat ( a velice je chtel ), dam Jarkovi. Ten me sice poslal do pice, ale to jenom z nervu, bez hnevu, je unaveny. A tata si muze akorat tak vylizat rit. Je to hovado a ani tenhle zazitek ohrozeni zivota ho nicemu nenaucil. Proste mi nedopreje! Ja nevim jestli zavidi ( to ma v oblibe ), nebo mu jebe. No nic….,
Zapalila jsem vonnou tycinku a je mi krasne. Z toho lidskeho kontaktu s lidmi v baru. Citim se jako plnohodnotny, talentovany clen spolecnosti. To ti ten pocit daji jenom lide, kteri te uz znaji. Zitra mi prijdou tri balicky a penize MAM! Usetrila jsem si. Dnes jsem jedla jenom jeden chleba s brynzovou pomazankou, ted pred chvili. Nejsem hladova, nevim co mi je. Jsem zamilovana..? chi… dobre, jdu odpocivat, kourit, pit caj a tak.
Nikomu neverim, nemam ani Jarka, ani tatu. Jsem uplne sama a pecuje o mne stat. Vzdy lepsi, nez takzvani blizci… to uz znam, je to peklo. Nemaji mne radi a ja… touzim po opravdove lasce. Jarda ji byl schopen jenom par mesicu… alespon neco. Pujdu meditovat… joj, jak tak pisu, uplne se mi uvolnily stehna a hrbet… ten obrazek je spatny, ale prave v tom spociva jeho poselstvi… aby se lidi nekoukali na fyzickou krasu, ale na emoci, kterou jsem se snazila vyjadrit. No jo, Vilko m odmenu za ploskacku a penize, dve eura, mu jiste vratim. Udelal mi velmi hezky vecer a dal mi pocitit moji individualitu, strasne dobre komunikuje. Je to asi tim, ze casto chodi do Ameriky a cestuje i jinam, ma hrejivou energii sveho otce, ktereho jsem znala, tancila s nim, a ktery bohuzel uz zemrel.
Rano jsem vstala o sedmi, protoze dnes mi prisly vsechny tri balicky! Krem na vrasky, serum na vlasy a barva Henna, uz mi pusobi na vlasech, dala jsem si na ni igelit a uterak, at se pekne hreje a necham ji pusobit az do noci. Nevim, nevim, zda mi to chyti, je velice slaba, zeleny prasek rozmichany podle navodu s vlaznou vodou. Nepokryje cele vlasy, budu mit takovy preliv. A doufam, ze zase nebudou zelene, jako v mladi, chi. Ale – budu mit perfektni pocit, ze na mne neni nic umeleho, dokonce ani ta barva. Jenom bylinky! Je tady velika zima, venku je asi minus sest. Zitra prijede tata, uz jsme v pohode. Nese mi zase moje oblibene gumove medvidky. Pak pujdu do baru, jestli to stihnu, vyberu si deset.
Mam spolubydlici, sedesatiletou babku, tak blbou a nemocnou, ze je to nepekne. Lepi se na mne psychicky i fyzicky, furt mne chyta, cumi, zkousela jiz na mne uz i plac. A pry se posira. No sbohem… televizi nastesti nema a jedine, co by mi vadilo, je chrapani. To by bylo v prdeli. Nevadi, ja si tady muj klid nenecham rozhodit. Povetsine si ji nevsimam, aby si nezvykla, ze se ji budu venovat a odpovedet na pitomosti kazdych deset sekund. Zle je ji rozumet a hlas ma jakoby sla na popravu, plny nemocnych emoci. Je verici, ah boze, to jsou nejvetsi hovada. Vsechno podle pravidel a vlastni povaha Dabel. No nic, pokracuju jako kdyby tady nebyla. Je umela.
Jdu se zakutrat pod perinu, je mi zima.
Joj, je tady Vilko…! vypada dobre a odpocate. Donesl mi dve Plzne… bude krasna noc, nabarvila jsem si vlasy s tou Hennou a celkem to chytilo. Nadherne se lesknou a sediny neni tak videt. Ta barva neni ani tak cerna, spis seda. To si zvyknu, jsem spokojena, hlavne, ze je to priroda. Tak, a uz mam vsechno. Je deset, uz jenom dve hodinky. Hura… te holce reknu, ze se jdu divat na televizi, je tak blba, ze ji to nedojde. Dvacet minut se placlivym hlasem modlila, to mi hodne pujde na nervy. Musi si zvyknout, ze urcite tady nejsu pro ni, ale sama pro sebe. A taky si musi zvyknout na tukani klaves a svetlo v noci. Dobre, uz ji neresim.
Ted si pujdu vmasirovat do vlasu serum na rust a vitalitu. Boli me trochu v krku, tak nejsem uplne fit, i hlavu citim. Pak o pulnoci pujdu za Vilkem a uziju si noc.
Je pul jedenacte. Jsem trochu unavena, uz se tesim na pivko. Ta holka nechrape, supr. Hudbu posloucham na sluchatka, at spi. A neotravuje, hehe. Dnes se trochu pohraju s Vilkem, dluzim mu to. Budu moc nezna, tak to citim. Vznikl mezi nami zvlastni cit, celkem cisty. Uz se nebojim duchu, je dobre, ze je tady ta Terka. Ted je prvni den, tak je to vse takove nove, pak bude pohoda, to vidim. Je hodna. Pustila jsem si Cafe del mar vol. 7, ktere ma rad taky Vilko z baru. Je to melodicka relaxace s rytmem, takova jako bych byla na trave. Na Jarka myslim mene, pak mu tolik nepisu a nerusim ho. Ah, moje srdicko krasne puvabne. Ten novy krem na vrasky pro zralou plet je velmi prijemny, oblicej mam porad hladky, hebky a jemny. Ted jsem si dala i maskaru, at ma Vilko na co koukat, chi. Dobre, jdu po svem, po treti napisu.
Jsou ctyri. Ach…
Dobrou hodinu a pul jsme si hrali… ja jsem se obnazila pred Vilkem a byla jsem uspokojena… nemilovali jsme se, jenom libali… on byl ve stresu, souril ho cas a bal se, ze nas nekdo najde. Citila jsem zpocenou horoucnost jeho pazi a lacne polibky, velmi me chtel, ale necitila jsem ani zamak natlaku, natoz nasili. Tak mel podivanou… chi! Rekl mi, ze jsem nadherna, vickrat, tady ( a ukazal si na srdce ), i telo… ja jsem pak byla velice eroticka a nasycena, a byl z toho ve stresu, koktal, mel slabounke tiky a pry se citi trapne. Trapne ale neexistuje, existuje jen prirozene prozivani a netreba se vubec soudit, rikam. Velika uprimnost, veliky zazitek, silne emoce. Ted jsem na pokoji a piju kafe, co mi Vilko dole udelal. Jsem strasne klidna, uvolnena. Jdu se starat o me vlasky, oblicej a rasy, pak kourit, vypit kafe a spinkat. Je mi krasne…
Tak. Jaro s ese mnou rozesel. Dnes jsem mu psala, jestli pres vikend muzu prijit, zitra by jsem mela odchod. Napsal mi jedno slovo: Pozde. Tak vis, co jsem si mohla domyslet. Ze se vyspal s jinou a ma vztah. Dobre, byla jsem akorat u Vilka v senku hned jsem mu to rekla. Velmi uprimne mi rekl, ze je mu to lito. Trochu jsem poplakala. A vzala si jednu dvojdecovku domu. Nevim to pochopit, nevim se v tom vyznat. Jarovi jsem napsala nekolik prekrasnych a nekolik osklivych zprav. Stale to necte a ma me zablokovanou. Spi s jinou? Ted? Nebo jenom zarli na mou spolecenskou povahu,,? Nevim, a jsem uz z neho unavena. Nebudu jako blbec na gumicce, jako kdysi. Miluji ho, ale nemam uz kapacitu na tento vztah. Zitra bohuzel nemam vychazky, takze nemuzu ani pit, ted, kdyz to tak velmi potrebuju. Bude mrtvy den. To je zivot, boha. Jaro… Jaro!!! Zblaznil ses!? Jestli me podvedl, nikdy se mu uz nedam.
At si pokracuje s ni. Ale ktera zena by chtela chlapka, co chodi pit s bezdomovci..? jsem i stastna, ze jsem svobodna… vlastne mi nic neubudlo, jenom to, ze nekdo se mnou mluvi. A to otrasne. No nic, jsem velmi silna zena, rekl mi to i Vilko. Tak se ted pujdu postarat o muj zevnejsek, ackoli srdce bouri, a pak jeste cigu a hotovo, pujdu spat. Nikdo mi uz nikdy nebude stat za to, abych se zanedbavala. A Jaro at si jebe s kym chce, protoze na zene ho zajima jenom pohlavi, nic vic. Dobrou, chi.
Jsou ctyri, vyjimecne jsem se v noci vzbudila, spala jsem tak tri hodinky. Citim zmenu, neco ciziho… jakobych se postavila na vlastni nohy a zustala v neznamu. Jsem trochu zmatena, ale to bude tou vodkou. Jdu si udelat kafe. Jarovi uz jaksi nemam co rict, necitim ani zarlivost, ani zklamani, jen prekvapeni. Ale, mela jsem uz takovou predvanocni intuici, ze neni jenom se mnou, takze takovy sok to zase nebyl. Jojo, jdu si trochu popremyslet.
Je mi hodne spatne. Zaliva mne studeny pot, citim mirnou uzkost. Po nevimjake dobe. Jesteze na denni prisel Vilko…! chova sek e mne krasne a zveda mi naladu, jsem bila jako stena. Stezi stojim, budu lezet cely den. A takove krasne Vanoce jsme meli… vydy, kdyz je vsechno v pohode a idealni, udela podraz.
Tak at. Uz jsem navstevu odhlasila, dali mi desitku na vikend. Tak at si ten blbecek uziva, stejne se mu to za chvili rozpadne. A potom uz nic. Zestarne sam.
Jo a vybavuji se mi detaily, napriklad oslovil zajice zenskym jmenem… no tak at. Td jsem si uvedomila, ze uz nepatrime k sobe. On se soustredi na dum a chce mit doma putku. S tou novou to nedopadne dobre, znam Jara, je zly. Dikybuh, ze uz je vecer. Mam tento hnusny den s opici a sokem za sebou. A jeste k tomu beze spanku. No jo, zitra jedu do baru. Jaro si ted uziva, ja na to nejsem. Minule pri milovani vulgarne vyplazoval jazyk, bylo to ohyzdne. V posledni dobe jakoby dost zestarl, a je strasne nervozni. Hodne pije. Uz ted si drzim odstup, asi mu uz vubec nebudu psat. O moc neprijdu, protoze posledni dobou uz mi ani nezvedal telefon. Zpravy byly usecne a jaksi tvrdsi, oplzle. Dobre, nebudu se uz nad tim zamyslet, to chce cas. Velmi jsem ochladla, vse je temne, venku minus sest a… plakala jsem jenom chvili vcera v baru. Jaksi ho proste uz nemam rada.
Jaj, uz je dobre. Napsala jsem mu: Ser to pes, bud stastny. Opustil si me v nejhorsi chvili. Nikoho jsem neztratila. Mne to jeste potrva, az si nekoho najdu. Musim si od tebe odvyknout. TO je fer.

No dobre, obracim list. Jsem klidna a myslim, ze budu i dobre spat. Jake stesti, ze mam tady klid. Do mesta chodit nebudu, at nevidim zlo. Bere mi to vitalitu. Uz prichazim na jine myslenky. No jo, nase cesty se rozesly, a neni to porve, ale ted uz neverim v navrat. Mozna tak v pratelstvi. Prave ted jsem zlomila ten zacarovany kolotoc, ktery se neustale otacel. Prekonala jsem minulost. Na jeden den se mi vratily hrozne vzpominky na zivot s nim… nikdy vic. Je to presne deset let, co jsme byli spolu. Mam dojem, ze ted se kolem me deje mnoho veci, a ja si tady cuckam v klidu. To je dobre, jakyto dar. Jsem konecne chranena. Jinak Jarov kamarad, ktery ho postavil na nohy, je v problemech a na Vanoce Jarovi vycital, ze se na nej vykaslal. A Jaro nic… co ja s tebou mam? A vidis, me udelal to same. Ted mam jeste trochu strach, ze me bude pronasledovat a chtit mi ubizit vselijak, to se mi vybavil reflex. A, snad uz dozral.
Kdybych si za deset let, co jsem byla nemocna, nezvykla na zivot jako na housenkove draze, tak to s Jarkem nevydrzim. Rano mi napsal, jestli chci „jebkat“. Takze za hodinu se setkame… jaj sem tak stastna… min mu ukazuji city. Jeho pri mne drzi hlavne to, ze me nema jistou. Jinak by spysnel a zenu by hledal on. Je mi strasne fajn, sviti slunce a neni uz mraz. Uz mu nebudu tolik ukazovat me city, budu trochu potvora, ne tak citelna. Na to vzdy zabere naklonnosti a lepsim chovanim. Nemohu mu vsechno hovorit, svoje zenske lsticky si necham prosebe, chi. Fakt jsem asi uz dozrala i ja. Vim, jak na muze, chi…
Boze.. to bylo krasne… vzal me taxikem k sobe a rekl taxikarke, ze to bude casto… byla velmi prijemna. Tak, tak jsme spolu ztravili krasny cas… a vedel, ze jsem se diky nemu vylecila z … ze schizofrenie. Ja si to dovolim napsat, protoze uz jsem vzlecena, ackoli se rika, ze se to neda uplne vylecit. Tak ja citim, ze ano… mivam zvlastni filosoficke nalady, ale je to jenom stotisicina meho zivota. A ted k realite. Jarko mi dal pecene stehno, a tolik, tolik jsem k nemu byla uprimna… mozna se podivil. I mi to napsal; Co to pises..? Prekvapen a potesen. A ac jsem nevedela a nepsal mi to, vedela jsem dnes, ze je ve meste. A byla to pravda. Vi, ze jsem carodejka, chi. Miluji ho a zadny jiny muz do mne vniknout nemuze, musel by mne znasilnit. Jsem fascinovana jeho zjevem, je tak sarmantni… i po deseti letech spolu, je to normalni..?
No jo, ted jsem babicce pustila pohadku, protoze place. A hned se uklidnila. Dycha pekne. Trosku ji tim provazim, komentuju pohadku. Ach, Jarko me k sobe zavezl taxikem… a taxikarce rekl, ze bude chodit casto..! Jak ja ho miluju… jsem az posedla, ale nikdo, ani on, to nevi… dnes, dnes jsem mu rekla, ze schizofrenii vyleci jenom laska… a je to tak, opravdu jsem vylecena. Nemam zadne priznaky. Jsem na nej vazana vic, nez na otce, co je dost blbe.
Jeste ted ho citim… a dal mi zbytek mych penez, pet eur, abych mohla jit na pivo… vsechno jsem mu odtud psala, kdo je tam, co citim.
Ted si jdu pri pohadce a spinkajici babce vmasirovat vlasove serum, namazat rasy.. natrit vrasky. Pekne se pohladim, Jarko se mne dnes nahladil i pokousal me, chi!
Ach jaj, ani nevim, co pisu, protoze jsem priopila. Ale to je docela dost mozne, ze je to dobre. Odmrzaji mi prsty, protoze kourim na balkone. A uz si chystam mou kosmetiku. Jdu se trochu rozmazlit.
No jo, kolik to je hodin..? jedenact v noci. Malovala jsem, nepovedlo se. Je to syrove a hrube. Zpameti. Ta drbla babka si povida sama pro sebe, rusi me to. Vydava r;uzne pazvuky a kasle jak stary hrnec. Ja jsem byla v baru, donesla jsem dva obrazky a Vilko mi dal na sekeru pivo a dvojdecovku. V utery mu pekne vratim. Hrala jsem si s jeho psem, bily krpan, moc hezky, olizoval mi oblicej a daval packy. Vilko byl takovy domacky, klidny a bylo z neho citit starsi zralost, je mu sedmactyricet. V telce sla pohadka. Citim se velice fajn, psali jsme si i s Jarkem. Dnes delal drevo a varil. Muj domacky hrdina, bojovnik… miluji ho. Ma zase sest novych kraliku, ta kastrace samecka se nepovedla, stejne jako mne interupce. Ted si pujdu dat serum do vlasu, pustim si pink Floyd a pak kourit a spat. Zitra je uz pracovni pondeli, tak se celkem tesim na ruch. Ja bych se ted s Jarkem milovala, ah… nemam chut na sex, ale na to splynuti… vcera mu stal tak napul, tak rikam – Jari, dneska je to vic o cite… protoze jindy je tvrdy jako skala. Pocitam, ze ma asi dvacet centimetru, a to je akorat pro mne. Jinak bych ho ztezi citila. Perfektne nam to klape, mohli by jsme byt spolu velmi casto, ale spis si piseme a volame, co delame samostatne a jak se mame. Napsala jsem mu, ze by bolo dobre, kdyby si nasel kamaradku, ne na sex, ale na povidani. Jako mam ja kamarady, ktere nemiluji. At si ten muz uziva zivota, ja ho drzet v kleci nebudu. Chci, aby byl stasten. 
Rano me vzbudil Vilko, ma denni. Slibil mi, ze mi da na klici to video ze sklepa. Jsou tri a sest hodin jsem mela na hlave hennu. Intenzivne se o sebe z dlhe chvile staram a bavi me to. Uz jenom tri dny a dalsi tri budu travit u Jarka… ach. Zitra si jedu po penize, deset. Pujdu do baru vratit sekeru a popit. Dnes byl ocistny den, piju bylinkove caje a poradne jim. Az ten hrozny obrazek vyse uschne, premaluju jej, byla by to skoda platna a prace. Na obed jsem mela Vilkovy brynzaky, on je nesnasi. Koukala jsem Bambulku, pohadku o petilete holcicce. Ted se fakt citim fajn, vsechno klape. Jeste zavolam tatovi a vecer pak Jarkovi.
No, je deset, a za chvili pujdu spat. Namalovala jsem vilu z fantazie, podarila se, ale je to jenom patnact krat patnact. Zitra pujde Vilkovi do baru.
Je deset na druhy den.
Prave jsem doposlouchala tu nahravku. Bylo slyset vzdalene kroky a nejasny hluboky muzsky hlas, ledva postrehnutelne mumlani. Po asi pul hodine napinani sluchu me nadhodilo a spanikarila jsem, chtice vypnout pocitac, na kterem jsem si video do sluchatek prehravala. Maximalne zretelne se mi do usi zaryly jakesi pazvuky prijemneho zenskeho hlasu. No mne snad drbne, poslechnu si to az zitra, ulozila jsem tri minuty, ve kterach se to ozvalo, do mobilu; kamera totiz natacela v trojminutovych oddelenych etapach. Jeste me napadlo, jestli to nebylo oznameni na vybijejici se baterii. Uvidim zitra, jsem potesena.
Dnes jsem nemohla do baru, ackoli mam volno, protoze nas nepustili ven, je poledovice. Zitra zase nudny den doma, nemam vychazky. Terka tu furt stena, pry mysli na Jeziska. Je to sedesatilete batole. Pujdu spat, jsem jakasi utahana a klidna.
No, nic. Bylo to preci jenom oznameni o stavu kamery, slysela jsem anglicky neco jako „blue power“. No ale ja si sezenu dobry hlasovy zaznamnik s vysokou kvalitou nahravani. Obraz se tam, citim, nepodari zachytit, ty duse jsou jemne. Ten smich pred par mesici byl nevyvratitelny a paranormalni. Myslim, ze to stoji za to zkoumat. Dobre jsem jinak spala, Terezka slabe chrapala a to mi dalo pocit domova. Ona si, nez zaspi, tak mrkoce pro sebe, jako dite. No dobre, jdu si udelat kosmetiku.
Pozitri k Jarkovi. Tesim se priste, chi…