Milena orsi

1) Predstavíš sa nám trochu?

Jmenuji se Milena Michaela Orsi. Narodila jsem se v Ostravě.

Studovala jsem brněnskou konzervatoř-balet.

Profesní život jsem měla spojený s brněnským Národním divadlem, kde jsem měla angažmá, zprvu jako členka baletu, posléze jako zpěvačka a herečka. Hostovala jsem i v dalších brněnských divadlech.

Před pár lety jsem se přestěhovala do rodné Ostravy.

Mám dvě dospělé děti.

Svoje básně jsem se rozhodla vydat poté, co jsem získala na mezinárodním festivalu Pars Poetry druhé místo za poezii.

Další rok jsem se stala vítězkou tohoto festivalu v kategorii Vydaná poezie.

2) Máš v láske knihy, predpokladám. Povieš nám niečo o tom, čo dobrovoľne čítaš a čo ti to dalo k životu?

Čtu od doby, kdy jsem se to naučila. Čtu veškerou dobrou literaturu. Nemůžu říci, že bych měla jednoho oblíbeného autora.

Každý z autorů mne nějak ovlivnil. Hašek svojí přímočarou upřímností, Poláček lidskostí, Čapek krásným jazykem, Milan Kundera tím, jak mistrovsky dokáže popsat lidské osudy, Lustig mne zasáhl hloubkou prožitku, podanou přitom zcela věcně.

Maupassant, Shakespeare, Dostojevský, Bulgakov, Marques, Waltari, R. Bach, Saint-Exupery, Roald Dahl, O’Henry, Remarque, Hemingway, Betty MacDonald, Tolstoj, Čechov, Steinbeck, Saroyan….mohla bych pokračovat ještě hodně dlouho…

Knihy těchto autorů mne provázely různými obdobími mého života a každý z nich mi pomáhal přežít.

V době, kdy jsem žila v nedostatku, román Betty MacDonald Co život dal a vzal mi svým vtipem, s jakým se stavěla k životu v bídě i ke své nemoci, pomáhal překlenout těžké období.

Povídky O’Henryho s jejich vypointovanými konci, podobně jako příběhy R. Dahla, skvělé Maupassantovy povídky mne těšily svým mistrovstvím.

Drsné romány ruských autorů jsem měla možnost porovnat i s jejich skvělými inscenacemi na divadelním jevišti.

Saint-Exupéry mne svým Malým princem provází celým životem. S každou další četbou v něm objevuju nové a nové odkazy a významy.

A ještě bych chtěla zmínit jednu drobnou knihu, která snad ani nepatří do klenotnice světové literatury, ale do té mé patří určitě. Je to kniha Muž, který sázel stromy od francouzského spisovatel Jeana Giona.

Kniha o vytrvalosti a urputnosti, o síle na cestě k vytčenému cíli.

K mým nejmilejším autorům patří básníci. Miluju Holana, Skácela, Mikuláška, Kainara, Hraběte, Ortena…

Kromě slovenských básníků Nagajdy, Škreka, Kriššaka, Dávida, Kuglerové zahraniční básníky příliš nečtu-jakýkoliv překlad je dle mého mínění zkreslující.

3) Nie len čítaš, ale aj píšeš. Povieš nám niečo o tvojich knihách alebo projektoch? O čom sú, pre koho sú a prečo to všetko začalo?

Píšu především poezii. Vyšla mi sbírka “Napětí něžného třesku”, v březnu vyjde kniha “…a ptáci to neví…”, chystám se editovat další dvě sbírky.

Mám rozepsanou novelu. Zvažuji vydat své zápisky z cest po světě.

S paní Lydií Romanskou / Obec spisovatelů/ v Ostravě pořádáme pro přátele literatury pravidelné měsíční hudebně literární večery.

Psaní, především poezie, potřebuju k životu jako způsob komunikace s blízkým člověkem. Doufám, že pravdivá niterná výpověď osloví i čtenáře mých veršů.

4) Povieš nám niečo na tému čítanie kníh? Čo si myslíš o súčasnej generácii mladých a ich vzťahu ku knihám?

Svým dětem jsem od jejich útlého věku četla a to ovlivnilo jejich přistup k literatuře.

Obě moje děti jsou sečtělé a čtou kvalitní literaturu. Stejně tak i jejich přátelé.

Čtení obohacuje nejen duši, ale přirozeným způsobem rozšiřuje slovník a jako bonus naučí pravopisu.

5) Aké rady by sa podľa teba naozaj hodili začínajúcim autorom?

Začínající autoři by měli mít v prvé řadě “načteno”.

Ve své tvorbě by se měli vyvarovat klišé, měli by najít svůj specifický způsob psaní, který je odliší od ostatních autorů, měli by umět přijmout objektivní kritiku od člověka, kterému věří a který je chce v jejich tvorbě posunout dál. Měli by umět “řemeslo” psaní.

6) Posledná otázka je venovaná tak trochu genialite. Vieš napísať knihu alebo zložitejší dokument bez toho, aby sa niečo škrtalo a prepisovalo?

Své básně, které považuju za nejlepší, jsem napsala v jednom zátahu, bez oprav a škrtů.

Možná že čtenáři mají jiný názor, já to tak však cítím.