Radek Sterakdary Starý

1) Predstavíš sa nám trochu?

Ahoj,

Jmenuju se Radek Starý a v květnu 2021 jsem vydal svou první fantasy knihu jménem Arila. O půl roku později vyšlo její pokračování a zhruba v polovině roku 2022 nás čeká první díl mé sci-fi série.

Jsem vášnivý hráč počítačových i konzolových her a na československé herní scéně se pohybuju už asi 10 let pod přezdívkou Sterakdary. Pracoval jsem na herním pořadu RE-PLAY, byl jsem hlasem pro řadu reklam a několikrát jsem měl tu možnost zaletět si do Los Angeles na největší videoherní show jménem E3.

Mám ženu Emily a psa Kyubiho. A taky extrémně málo času :)

2) Máš v láske knihy, predpokladám. Povieš nám niečo o tom, čo rád čítaš a čo ti to dalo k životu?

Hodně času trávím u čtení seberozvojových knih. 4 Hour Workweek nebo Connections to byly za poslední měsíce. Neopovrhnu ani pořádnou sci-fi a z těch posledních to byl Spasitel od Anyho Weira. Boží knížka. Mezi mé fantasy lásky kromě klasiky patří třeba i Brandon Sanderson, který byl obrovskou inspirací.

Knihy jsou pro mě portály do jiných světů, neskutečně si užívám promyšlené světy a zápletky a snažím se to aplikovat i v mých dílech. Dle mého by dobrá knížka měla předat nějakou hlubší myšlenku, kterou si člověk ponechá v hlavě i dlouho po tom, co na knihu padá prach.

A jsem zarytým milovníkem eknih. Fyzické knihy jsou sice parádní, ale tak nepraktické!

3) Nie len čítaš, ale aj píšeš. Povieš nám niečo o tvojich knihách alebo projektoch? O čom sú, pre koho sú a prečo si sa do toho pustil?

Vzhledem k tomu, že skoro každý den vystupuji někde na internetu živě, dostávám spoustu otázek o nějakém úspěšném podnikání. Řada mých diváků mají sny o vlastních obchodech nebo dokonce firmách, ale má odpověď - Prostě si běž za tím co tě baví - Mi vždy přišla tak nedostačující.

Tak jsem se rozhodl jít příkladem a vrhnul jsem se do něčeho, co jsem chtěl zkusit celý život - Psaní knih. Celý proces jsem zdokumentoval a vznikl takový videodeníček, který mapuje rok mého života, když jsem psal svou první knihu. Má kniha a jiný obsah je zde.

Příběhy a světy jsem vytvářel už ale od nejútlejšího věku. Dokonce jsem ve svých 11 letech vydal (v mé domácnosti) šestistránkovou knihu jménem Rudý Drak. I s vlastními ilustracemi! Neskutečná paráda!

4) Povieš nám niečo na tému čítanie kníh? Čo si myslíš o súčasnej generácii mladých a ich vzťahu ku knihám?

Dle mého je hodně důležité vnímat tu změnu, která nastala za poslední dekády v zábavním průmyslu. Nechci působit jako nějaký odpůrce, ale kdyby legendární trilogie pana Tolkiena vyšla dnes, nemyslím si, že by to byl takový trhák. Všichni celý den v kapse nosíme destičku, na kterou stačí dvakrát klepnout a dostaneme co se nám zachce. Zábavu, informace, smutek nebo kontakt s našimi přáteli. Svět se zrychlil a knihy také.

Své knihy se proto snažím psát přesně takto. Kapitoly jsou krátké, zhruba na 10-15 stran, příběh je promyšlený a není žádná kapitola, která by se dala odstranit, aniž by se struktura příběhu rozpadla.

A očividně to funguje. Pořád dostávám zprávy od čtenářů, kteří ještě nikdy nic pořádně nečetli, nebo se ke čtení díky tomu vrátili. Je důležité jít s dobou.

5) Aké rady by sa podľa teba naozaj hodili začínajúcim autorom?

Na tuto odpověď jsem vždy odpovídal stylem - Jdi si za svými sny. Disciplína je klíč.

Pořád si myslím, že je to pravda, ale už ne tolik. Napsat knihu je brutální počin, který většině lidí zabere rok usilovné práce. Proto je podle mě klíčem k úspěchu pochopit sám sebe. Jak člověk funguje, co ho motivuje a co ho naopak vyrušuje z cyklu práce.

Například u mě jsou to čísla. Rád se porovnávám, ale ne s ostatními, ale sám se sebou. Každý den si tak vedu tabulku, kolik slov jsem denně napsal. Aktuálně je to v průměru 2376 slov na den. Do doby, než jsem si začal tuto tabulku vést, to bylo méně než 1000.

A hlavní rada, která bude znít opravdu hloupě, ale je v ní velké moudro - Nebude to hotové, dokud to neuděláš.

Jsme zvyklí ze školy a z práce si prostě odsedět to co musíme a pak je práce hotová. To u psaní knih a samozřejmě dalších prací nefunguje. Dokud to neuděláš, nebude to hotové. Napsat kapitolu ti může trvat týden, ale když zabereš, můžeš to zvládnout ještě dnes. Když už máš dnes hotovo, můžeš pokračovat i zítra, ale taky můžeš udělat kousek práce i na zítřek. Budeš rychleji v cíli.

Často se setkávám s psacími návyky mých kolegů, ze kterých mi běhá mráz po zádech. Psaní při sledování televize. Chattování na facebooku během psaní. Hrůza! Je velký rozdíl mezi hodinou práce a hodinou práce. V tomhle ohledu se snažím být co nejvíce efektivní.

6) Posledná otázka je venovaná tak trochu genialite. Vieš napísať knihu alebo zložitejší dokument bez toho, aby sa niečo škrtalo a prepisovalo?

Hah! To je skvělá otázka. Já patřím mezi těžké Plánovače. V podstatě nezačnu psát knihu dokud nemám rozepsanou celou osnovu do jednotlivých kapitol, co se v těch kapitolách bude dít a hlavně proč. Skvěle mi to pomáhá vést příběh jedním směrem a udržet dobré tempo.

Takže teoreticky bych to zvládl, ale určitě bych to neoznačoval za genialitu. Myslím si, že genialita je přesně naopak v tom přístupu, kdy si člověk sedne nad svou nedokonalou práci, polkne své ego a strachy a začne jí opravovat. V revizích se z průměrných knih totiž stávají ty perfektní.